eso1609cs — Tiskové zpráva (vědecká)

Nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres

16. března 2016

Pozorování provedená pomocí spektrografu HARPS na observatoři La Silla v Chile odhalila nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres. Přestože Ceres vypadá při pohledu ze Země jen o málo větší než bod, pečlivá spektroskopická pozorování odraženého světla odhalila nejen očekávané změny způsobené rotací tělesa, ale také zjasňování skvrn na povrchu během dne i další variace. Provedená pozorování tak naznačují, že světlý materiál skvrn je těkavý a odpařuje se působením slunečního záření.

Ceres je největším objektem hlavního pásu planetek (asteroid belt) mezi Marsem a Jupiterem a jediné těleso v této oblasti Sluneční soustavy, které je klasifikováno jako trpasličí planeta (dwarf planet). Na oběžné dráze kolem Ceres krouží již více než rok kosmická sonda Dawn (NASA) a za tu doba stihla již poměrně detailně zmapovat celý povrch. Jedním z velkých překvapení byl objev světlých skvrn, které odrážejí mnohem více světla, než jejich výrazně tmavší okolí [1]. Nejnápadnější z těchto útvarů se nachází uprostřed kráteru Occator. Zdá se tedy, že Ceres by mohl být mnohem aktivnějším tělesem, než většina jeho sousedů v pásu planetek.    

Nová velmi přesná pozorování provedená ze Země pomocí spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři La Silla v Chile ve spojení s dalekohledem, jehož primární zrcadlo má průměr 3,6 m (ESO 3.6-metre telescope), umožnila nejen detekovat pohyb skvrn v důsledku rotace trpasličí planety Ceres, ale rovněž odhalila nečekané další variace. Tyto změny naznačují, že materiál tvořící tyto skvrny je těkavý a sublimuje působením slunečního záření.  

Hlavní autor studie Paolo Moralo (INAF–Trieste Astronomical Observatory) vysvětluje: „Když sonda Down odhalila přítomnost těchto tajemných skvrn na povrchu Ceres, ihned jsem si uvědomil, že by mohly způsobovat i efekty měřitelné ze Země. Jak Ceres rotuje, skvrny se přibližují a opět vzdalují, což ovlivňuje vzhled spektra odraženého slunečního záření.

Ceres se kolem osy otočí za devět hodin. Výpočty ukázaly, že efekt, způsobený pohybem skvrn směrem k Zemi a od ní v důsledku rotace trpasličí planety, bude velmi malý – rozdíly v rychlosti se budou pohybovat do 20 km/h. Je to však dost na to, aby změny byly měřitelné prostřednictvím Doplerova jevu (Doppler effect) pomocí vysoce přesných přístrojů, jako je HARPS.   

Členové týmu pozorovali Ceres pomocí HARPS v červenci a srpnu 2015. „Výsledky byly překvapivé,“ dodává Antonino Lanza (INAF–Catania Astrophysical Observatory), spoluautor studie. „Našli jsme očekávané variace ve spektru způsobené rotací Ceres, ale také další nápadné změny, které se objevovaly ze dne na den.“

Členové týmu dospěli k závěru, že pozorované změny by mohly být důsledkem přítomnosti těkavých sloučenin, které se po vystavení slunečnímu záření odpařují [2]. Když jsou skvrny uvnitř kráteru Occator osvětleny Sluncem, odpařující se látky velmi efektivně a odrážejí sluneční světlo. Sloučeniny se však rychle vyčerpají, tím oblast ztratí svoji reflektivitu a to vede k pozorovaným změnám. Tyto rychlé variace vázané na rotaci Ceres však způsobují vznik dalších krátkodobých i dlouhodobých změn.

Pokud bude tato interpretace provedených pozorování potvrzena, mohlo by to znamenat, že se Ceres výrazně liší od dalších velkých objektů v hlavním pásu planetek. Přestože je relativně izolován, zdá se, že je stále aktivním tělesem [3]. Je známo, že na Ceres se vyskytuje velké množství vody. Je však otázkou, jestli existuje nějaká souvislost mezi vodou a těmito jasnými skvrnami. Rovněž není jasné, jaký zdroj energie pohání kontinuální únik materiálu z podpovrchových vrstev na povrch.  

Ve výzkumu Ceres a povahy těchto záhadných skvrn stále pokračuje sonda Dawn. Ale pozorování ze Země pomocí HARPS a dalších podobných zařízení bude možné provádět i nadále, i po ukončení této kosmické mise.

Poznámky

[1] Jasné skvrny byly na Ceres zaznamenány (jako velmi nevýrazné) rovněž na starších snímcích pořízených v letech 2003 a 2004 pomocí kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope).

[2] Materiál s vysokou reflektivitou ve skvrnách na Ceres my mohl představovat čerstvé depozity vodního ledu nebo hydratovaných síranů hořčíku.

[3] Nejaktivnější tělesa ve Sluneční soustavě, jakými jsou například velké měsíce Jupiteru a Saturnu, jsou vystavena silnému slapovému působení v důsledku blízkosti velkých planet.

Další informace

Výzkum byl představen v článku “Daily variability of Ceres’ Albedo detected by means of radial velocities changes of the reflected sunlight”, autorů P. Molaro a kol., který byl publikován ve vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Složení týmu: P. Molaro (INAF-Osservatorio Astronomico di Trieste, Trieste, Itálie), A. F. Lanza (INAF-Osservatorio Astrofisico di Catania, Catania, Itálie), L. Monaco (Universidad Andres Bello, Santiago, Chile), F. Tosi (INAF-IAPS Istituto di Astrofisica e Planetologia Spaziali, Rome, Itálie), G. Lo Curto (ESO, Garching, Německo), M. Fulle (INAF-Osservatorio Astronomico di Trieste, Trieste, Itálie) a L. Pasquini (ESO, Garching, Německo).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Paolo Molaro
INAF-Osservatorio Astronomico di Trieste
Trieste, Italy
Email: molaro@oats.inaf.it

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1609. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso1609cs
Science data:2016MNRAS.458L..54M

Obrázky

Představa jsných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres
Představa jsných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres
Jasné skvrny na trpasličí planetě Ceres ze sondy Dawn
Jasné skvrny na trpasličí planetě Ceres ze sondy Dawn

Videa

Představa jsných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres
Představa jsných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres
Pohyby jasných skvrn na povrchu Ceres
Pohyby jasných skvrn na povrchu Ceres

Prohlédněte si také naše