Velmi staré hvězdy

Určení stáří vesmíru

"Spektra této poměrně slabé hvězdy, která jsme získali, jsou naprosto báječná – skutečně mají kvalitu, jaká byla až donedávna vyhrazena pouze pro hvězdy viditelné pouhýma očima. Takže navzdory tomu, že je tato hvězda tak slaboučká, se dá čára uranu měřit s velmi dobrou přesností."

Roger Cayrel, Pařížská observatoř
ESO Observations

Astronomové použili Velmi velký teleskop VLT k unikátnímu měření, které dláždí cestu k nezávislému určení stáří vesmíru. Poprvé změřili množství radioaktivního izotopu uranu 238U ve hvězdě, která se zrodila v době, kdy se Mléčná dráha – Galaxie, v níž žijeme – teprve formovala.
Viz tisková zpráva ESO Press Release eso0106.

Podobně jako radiouhlíkové datování v archeologii, ovšem v daleko delším časovém měřítku, měří tyto uranové &bdquohodiny" věk hvězdy. Ukazují, že ona hvězda je stará 12,5 miliard roků. A jelikož hvězda nemůže být starší než sám vesmír, musí být vesmír ještě starší než oněch 12,5 miliard let. To souhlasí s tím, co je nám známo z kosmologie, která stanovuje stáří vesmíru na 13,7 miliard roků. Uvedená hvězda a naše Galaxie tedy musely vzniknout velmi brzy po velkém třesku.

Další výsledek klade na astronomickou techniku nároky až na hranici jejích možností a vrhá nové světlo na nejranější období Mléčné dráhy. Astronomové vůbec poprvé změřili obsah berylia ve dvou hvězdách v kulové hvězdokupě. Na základě těchto měření pak studovali a porovnávali ranou fázi formování prvních hvězd v Mléčné dráze a v dané kulové hvězdokupě. Zjistili, že první generace hvězd v Mléčné dráze se musela vytvořit brzy po skončení 200 milionů let trvajícího kosmologického „šerověku" (někdy také označovaného výrazem &bdquodoba temna"), který následoval po velkém třesku.
Viz tisková zpráva ESO Press Release eso0425.