La Silla

První observatoř ESO


La Silla

Observatoř La Silla leží 600 km severně od Santiaga de Chile v nadmořské výšce 2400 m vysoké hoře La Silla a je baštou ESO od 60. let 20. století. ESO zde provozuje několik nejproduktivnějších dalekohledů ze třídy čtyřmetrů na světě.

3,5m dalekohled nové technologie NTT začal dobývat panenskou půdu v projektování a konstrukci teleskopů a jako první na světě byl vybaven tzv. aktivní optikou – kdy počítač jemně koriguje tvar primárního zrcadla. Tato technologie byla vyvinuta v ESO a v současné době se využívá u většiny velkých dalekohledů světa.

La Silla3,6m dalekohled ESO má také nejlepší přístroj pro hledání extrasolárních planet: je to spektrograf HARPS pro měření radiálních rychlostí (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), jehož přesnost je bezkonkurenční.

Observatoř La Silla je první observatoří světové třídy, které bylo uděleno osvědčení Mezinárodní Organizace pro standardizaci (ISO) 9001 Quality Management System, potvrzující kvalitu systému řízení. Infrastrukturu na La Silla též využívá mnoho členských zemí ESO pro své vlastní projekty s konkrétním zaměřením. Najdeme zde například 1,2m švýcarský dalekohled Euler, italský dalekohled Rapid-Eye Mount (REM) a francouzský přístroj TAROT pro hledání záblesků záření gama, stejně jako některá běžnější zařízení, jako MPEG/ESO 2,2-metrový a dánský 1,5-metrový teleskop. Širokoúhlý zobrazovač WFI (Wide Field Imager) se 67 miliony pixelů umístěný na 2,2m dalekohledu už pořídil řadu ohromujících snímků nebeských objektů, z nichž se některé staly přímo ikonami.

Se zhruba 300 recenzovanými publikacemi ročně, které se dají připsat na vrub činnosti La Silla, zůstává tato observatoř ESO nadále v první linii astronomie. La Silla přinesla nesmírné množství vědeckých objevů, včetně několika prvenství. Spektrograf HARPS je bezesporu šampionem v hledání extrasolárních planet s malou hmotností. Detekoval systém kolem hvězdy Gliese 581, kde je i těleso, které je možná úplně první známou kamennou planetou nacházející se v tzv. obyvatelné zóně mimo naši sluneční soustavu (eso0722). Několik dalekohledů na La Silla hrálo klíčovou úlohu při ztotožnění záblesků záření gama – což jsou nejenergetičtější výbuchy ve vesmíru od velkého třesku – s výbuchy velmi hmotných hvězd. Od roku 1987 hraje observatoř La Silla důležitou úlohu při studiu a následném pozorování nedávné supernovy SN 1987A.

Observatoř La Silla je umístěna na okraji chilské pouště Atacama, což je jedna z nejsušších a nejosamělejších oblastí světa. Podobně jako další observatoře v této zeměpisné oblasti je i La Silla situována daleko od zdrojů světelného znečištění a – stejně jako observatoř Paranal, kde sídlí Velmi velký teleskop VLT – se těší tak temnému nočnímu nebi, jaké se dá pozorovat jen málokde na Zemi.

Další podrobnosti o přístrojích používaných na La Silla jsou k dispozici na samostatné stránce – přes stránku Vědecké přístrojové vybavení.

Další snímky a videa jsou k dispozici v multimediálním archivu ESO.

Ukázka La Silla

La Silla na Google Maps