Orlí vejce

Messier 16 (M16), také známá jako Orlí mlhovina, se nachází v jižním souhvězdí Hada.

Pomocí ISAAC (Infrared Spectrometer And Array Camera) infračervené kameře a spektrometru pracujícím na VLT 8,2m ANTU teleskopu, byli evropští astronomové schopni zobrazit Orlí mlhovinu v blízko-infračervené oblasti. ISAACovi blízko-infračervené snímky pokrývají 9 x 9 obloukových minut, ve třech širokopásmových barvách a s dostatečnou citlivostí k detekci mladých hvězd všech hmotností a - co je nejdůležitější - s ostrostí 0,35 obloukových vteřin.

Širokoúhlý pohled na M16 ukazuje, že se zde hodně děje. Hned na první pohled zaznamenáme obrovské množství hvězd. Ty, které jsou modré na infračerveném snímku  jsou buď členy mladé hvězdokupy NGC 6611 - jejichž masivní hvězdy jsou soustředěny v pravém horním rohu - nebo hvězdy v popředí, které leží podél zorného pole směrem k M16 .

Většina hvězd jsou slabší a žluté. Jsou to obyčejné hvězdy nacházející se za M16, podél zorného pole přes galaktickou výduť a jsou vidět přes molekulární mraky, z nichž NGC 6611 vznikla. Vidíme i velmi červené hvězdy, ty jsou velmi mladé a vnořeny do plynových a prachových mračen, nebo jen jasnější hvězdy v pozadí zářící skrze ně.

Tato fotografie je výsledkem tři-barevné mozaiky Orlí mlhoviny (Messier 16), složené ze 144 jednotlivých snímků získaných pomocí infračerveného přístroje ISAAC umístěného na ESO VLT teleskopu na observatoři Paranal. V centru můžeme vidět takzvané "Pilíře stvoření". Tento snímek ukazuje nejen centrální tři pilíře, ale i několik dalších ve stejné hvězdotvorné oblasti, stejně jako velké množství hvězd před nebo za Orlí mlhovinou. Kupa jasných modrých hvězd v pravém horním rohu je NGC 6611, je domovem masivních a horkých hvězd, které osvětlují pilíře.

Technické informace: Tento snímek byl pořízen pomocí kamery ISAAC 8. dubna a 8. - 10. května 2001. Plné pole snímku měří přibližně 9,1 x 9,1 obloukové minuty, které pokrývá zhruba 17 x 17 světelných let (5,3 x 5,3 pc) ve vzdálenosti asi 6500 světelných let (2 kpc). To si vyžádalo 16 ti poziční mozaiku (pole 4 x 4), snímky byly pořízeny každý v blízko-infračervené oblasti Js- (střed na 1,24 μm vlnové délky), H- (1.65μm ) a Ks - (2,16 μm) vlnovém pásmu. Sever je nahoře a východ vlevo.

Celková doba složení pro každý jeden pixel v mozaice byla 1200, 300, a 300 sekund v centrální části 4.5 x 4.5 obl. min. a 200, 50 a 50 sekund na vnější části na  Js -,H- ,Ks – vlnových délkách. FWHM (Full-Width-Half-Maximum) byl výborný na 0.38, 0.36 a 0.33 obl.sek. Bodové zdroje byly detekovány ve střední oblasti na úrovni 3-sigma (nejjasnější pixel na šumovém pozadí)při 22.6, 21.3 a 20.4 magnitudě v Js, H a Ks. Tyto limity ukazují na 1 milion let starý objekt o hmotnosti 0.075 Slunce na hranici hnědého trpaslíka, který by mohl být detekován v M16 na hranici viditelnosti 15, 20 a 30 magnitudy.

Po odstranění podpisů přístrojů a světlého infračerveného pozadí, byly všechny snímky v daném pásmu pečlivě nastaveny a seřízeny, aby vytvořily bezproblémovou mozaiku. Tři jednobarevné mozaiky byly následně upraveny na třetí odmocninu jejich intenzity pro snížení obrovského dynamického rozsahu a vylepšení slabého zobrazení mlhoviny. Mozaiky pak byly spojeny pro vytvoření snímku s barevným rozlišením, Js vlnová délka byla vykreslena jako modrá, H zeleně a Ks červeně. Celkem bylo sloučeno 144 jednotlivých (1.024 x 1.024 pixelů) ISAAC obrázků, aby vytvořily tuto mozaiku.