Obrázek týdne

22. července 2024: Věděli jste, že ESO Extremely Large Telescope (ELT) bude mít primární zrcadlo (M1), které váží 200 tun - tedy asi stejně jako největší modré velryby? Toto kolosální zrcadlo bude spočívat na konstrukci, která jde vidět (ještě ve výstavbě) na Obrázku týdne pořízeného v červenci 2024. M1 bude největším segmentovaným zrcadlem kdy postaveným pro teleskop. Zároveň se ale bude muset během pozorování neustále a velmi hladce pohybovat, zatímco bude udržovat svůj optický tvar, a proto potřebuje být drženo buňkou, která je lehká a robustní. Vstupte na trůn, na který se nakonec usadí segmentované zrcadlo - kde můžete vidět buňku M1. Bude držet 798 hexagonálních segmentů, které společně budou pracovat jako jedno 39m zrcadlo, které zůstane vyrovnané, i když se teleskop bude pohybovat, a to i s měnícím se gravitačním zatížením, povětrnostními podmínkami, vibracemi nebo při změně teplot. Německá firma SCHOTT odlila a dodala všechny tyto segmentové polotovary, které jsou nyní pečlivě ...

15. července 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje vzdálenou galaxii PJ0116-24, taktéž známou jako Hyper luminozitní infračervená galaxie (HyLIRG). Galaxie HyLIRG jsou neuvěřitelně jasné, jelikož jsou osvíceny extrémně rychlou formací hvězd v jejich nitru. Co to ale způsobuje? Dřívější studie navrhovaly, že takovéto extrémní galaxie jsou důsledkem galaktických srážek. Předpokládá se, že tyto srážky galaxií vytvářejí husté oblasti plynu, ve kterých se spouští rychlá tvorba hvězd. Ale izolované galaxie by se také mohly stát HyLIRGami a to pouze za pomoci vnitřních procesů - pokud je plyn, jenž tvoří hvězdy rychle směřován ke středu galaxie. V novém článku vedeném Daizhong Liu z Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics byla zkombinována pozorování ESO Very Large Telescope (VLT) a Atacama Large Millimetre/submillimetre Array (ALMA) ke studiu pohybu plynu v PJ0116-24. ALMA sleduje studený plyn, který na obrázku můžeme vidět modře, kdežto VLT s novým přístrojem Enhanced Resolution Imager a spektrografem ERIS sleduje plyn teplý (na obrázku červeně). Díky ...

8. července 2024: ESO observatoř La Silla je umístěna na okraji chilské pouště Atacama, 600 km severně od Santiago de Chile ve výšce 2400 metrů nad mořem. Jakožto vůbec první observatoř ESO pozorovala zázraky na noční obloze od jejího uvedení do provozu v 60. letech minulého století, někdy ale může vidět nádherné věci přímo před svým prahem. Poušť Atacama je nejsušším místem na Zemi, vyjma polárních oblastí, co se týče průměrných ročních srážek. Když ale přeci jen zaprší a přidá se k tomu i správná teplota a světlo, může to vyvolat něco úžasného - přes 200 různých druhů rostlin, jejichž semena a cibulky dřímají v zemi během suchých období, začnou rozkvétat. Brzy jsou stovky kilometrů jinak písčité, kamenné a vyprahlé pouště pokryty fialovými, růžovými a žlutými květy - jde o fenomén zvaný desierto florido (kvetoucí poušť). Jelikož musí být povětrnostní podmínky tak akorát, nastává tento jev pouze každých pár let, obvykle mezi zářím ...

1. července 2024: Přes 100 kilometrů daleko od nejbližšího města, usazený v osamělých horách Cerro Armazones ve vyprahlé chilské poušti, přede Extremely Large Telescope (ELT) činností, jak teleskop pokračuje ve svém oddaném pochodu pokrokem. Tento dronem pořízený záznam ukazuje nedávné pokroky na ELT zahrnující izolační podklad použitý k zakrytí kupole a bílou mřížovou konstrukci ve středu, nyní již kompletní, která bude bude podepírat 39metrové primární zrcadlo ELT. Okolo času 1:30 můžeme na videu také vidět dvě obloukové drážky, momentálně chráněné hnědými dřevěnými deskami, které drží bílou mříž. Tyto drážky umožní teleskopu se pohybovat do výšky. Šedé nosníky na opačných stranách mříže, dobře viditelné v čase 2:15, budou podporovat takzvané platformy Nasmyth - dvě plochy o rozloze dvou tenisových kurtů, kde budou spočívat vědecké přístroje. Při pohledu na velikost stavby v porovnání s neuvěřitelnou chilskou horskou krajinou, je těžké necítit úctu - až bude dokončena, bude schránka působivých 80 metrů vysoká a bude poskytovat ...

24. června 2024: Před přibližně 11 000 lety masivní hvězda ukončila svůj život v mocné explozi známé jako supernova. Během explozí, jako byla tato, se rázové vlny rozvlní napříč okolním plynem a stlačí jej tak do složitých nitkovitých struktur. Energie, která se během výbuchu supernovy uvolní, poté tyto nitky zahřeje, čímž je jasně rozzáří. Výsledkem je to, co můžeme vidět na tomto Obrázku týdne - pozůstatek po supernově v souhvězdí Plachet. Tento obrázek je pouze malým kouskem mnohem většího snímku, jenž byl pořízený přístrojem OmegaCAM na VLT Survey Telescope (VST) umístěného na ESO observatoři Paranal. Ve vzdálenosti pouhých 800 světlených let od Země je pozůstatek po supernově v souhvězdí Plachet jedním z nejbližších ukázek těchto dramatických událostí. Díky jeho blízkosti můžeme studovat tento objekt ve velkém detailu, což nám pomáhá pochopit, co se stane, když masivní hvězdy dosáhnou konce svého života ve velkolepém stylu.

17. června 2024: Tento obrázek ukazuje šest antén ALMA - několik metrů široké bílé "talíře" - v zasněžené krajině. Jsou namířeny ke Slunci, které jasně září poblíž středu obrázku na modré obloze. Tento Obrázek týdne ukazuje 6 z celkových 66 antén ALMA, umístěných na náhorní plošině Chajnantor v chilské poušti Atacama. Proč jsou ale namířeny ke Slunci? Tato fotografie byla pořízena v březnu 2023 po sněhové vánici, kdy se část sněhu nakupila na anténách. Namíření ke Slunci napomáhá tání sněhu. Atacama Large Millimetre/submillimetre Array (ALMA) pozoruje záření pocházející z nejchladnějších objektů ve vesmíru. Pozorováním tohoto světla, často vyzařovaného rozlehlými mrazivými plynnými mračny, ze kterých se formují hvězdy a galaxie, je ALMA schopna vidět vesmír v jeho nejranějších časech a napomáhá nám tak odhalovat naše kosmické počátky. ALMA je provozována ESO společně s mezinárodními partnery.

10. června 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje jasně zbarvenou mlhovinu Gum 3, tak jak ji vidí VLT Survey Telescope (VST) umístěný na ESO observatoři Paranal v chilské poušti Atacama. Pozorní pozorovatelé si možná povšimnou, že část Gum 3 na tomto snímku VST připomíná rybu Koi. Vybaven OmegaCAM přístrojem - enormní 268Mpx kamerou - je teleskop navržen k prohledávání velkých oblastí jižní oblohy ve viditelném světle a pořizovat úchvatné snímky jako je tento. Gum 3 je mezihvězdný oblak plynu a prachu vzdálený přibližně 3600 světelných let mezi souhvězdími Jednorožce a Velkého psa. Je pojmenován po Colinu Stanley Gumoví, australském astronomovi, který zkatalogizoval 84 mlhovin na jižní obloze. Když se intenzivní ultrafialové záření z blízkých hvězd srazí s atomy vodíku v mračnu, vyzáří viditelné světlo ve specifických barvách, které my poté vidíme jako odstíny červené a růžové jako na obrázku. Ve stejnou chvíli drobné částečky prachu v oblaku odráží světlo z hvězd, zejména modré barvy ...

3. června 2024: Je to kometa? Je to hvězdná loď? Objekt na Obrázku týdne je možná napoprvé těžké poznat. Ve skutečnosti se jedná o mladou hvězdu - proč má ale tak neobvyklý tvar? Mladé hvězdy jsou obklopeny diskem plynu a prachu - stavebních materiálů planet. Když jsou poblíž přítomny jiné, velmi jasné a masivní hvězdy, jejich světlo zahřívá disk mladé hvězdy a odebírá z něj část materiálu. Objekt na obrázku ve tvaru kapky, označován 177-341 W, se nachází ve Velké mlhovině v Orionu. Hvězdy narušující disk 177-341 W jsou mimo zorné pole za pravým horním rohem. Když se jejich záření střetne s materiálem okolo mladé hvězdy, vytvoří jasnou strukturu připomínající luk - zde ve žluté barvě. Ocas táhnoucí se z hvězdy naproti dolnímu levému rohu je materiál, jenž je odtahován pryč z 177-341 W hvězdami mimo zorné pole. Tento typ objektů - ionizované protoplanetární disky - jsou známé jako proplydy. Toto pozorování je ...

27. května 2024: Nehýbejte se, na tomto Obrázku týdne jsme se střetli s divokou smečkou antén ALMA schoulených k sobě, aby se zahřály v jejich přirozeném prostředí - na plošině Chajnantor v Chile. Tento unikátní druh teleskopů žije v neuvěřitelné výšce nad 5000 metrů nad mořem, což z toho dělá jedno z nejvýše položených míst pro astronomická pozorování na Zemi. Celkem 66 antén, z nichž se skládá Atacama Large Millimetre/submillimetre Array (ALMA) koukají na oblohu ve dne v noci a hledají příchozí světlo o vlnových délkách okolo jednoho milimetru. Tento selektivní zrak pozoruje některé z nejchladnějších objektů ve vesmíru, od mrazivých oblaků plynu a prachu mezi hvězdami, až po daleké galaxie raného vesmíru. Světlo v milimetrových vlnových délkách je snadno absorbováno vodní párou v zemské atmosféře, ale extrémně suché klima na plošině Chajnantor je ideálně stavěné pro nejlepší možná pozorování. ALMA, jíž je ESO partnerem, se tomuto drsnému pouštnímu prostředí přizpůsobila dobře, protože ...

20. května 2024: Růst je náročná práce, a tento Obrázek týdne, pořízený 3. dubna 2024 ukazuje, jak si ESO Extremely Large Telescope (ELT) dává dobře zasloužený noční odpočinek. Pohled zevnitř kupole teleskopu ukazuje pokrok na této gigantické stavbě, 80 metrů vysoké a 88 metrů široké, která bude chránit největší oko světa na obloze před extrémním prostředí v chilské poušti Atacama. Ocelová kostra kupole je již kompletní a nyní přichází na řadu ochranný zateplovací plášť (to jsou ty tmavomodré panely nahoře). Tento plášť se skládá z různých vrstev, zahrnující tepelnou izolaci a a vnější měděné pláty. Společně s klimatizací - aktivní přes den, když je kupole zavřená - budou vzduch uvnitř kupole udržovat na stejné teplotě jako ve vnějším prostředí, budou tak minimalizovat víření, které by jinak mohlo zamlžit snímky, jež ELT pořídí. Ve středu na odděleném betonovém základu stojí azimutální stavba, která bude držet teleskop a množství jeho vědeckých přístrojů. Samostatně stojí proto, ...

13. května 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje Gum 46, ohromující mračno plynu 5500 světelných let daleko, pozorované ve zbrusu novém detailu s ESO Very Large Telescope (VLT). Ale proč září růžově? V srdci Gum 46 je mladá, horká a modrá hvězda zvaná HD311999. Její intenzivní záření excituje atomy v okolním plynu, jenž poté znovu vyzařuje tuto energii ve velmi specifických barvách a vlnových délkách. Růžový odstín, který dominuje tomuto obrázku vzniká kvůli atomům vodíku, nejvíce se vyskytujícímu prvku v této mlhovině a ve vesmíru celkově. Temná, černá a řídká mračna obklopující mlhovinu jsou samy o sobě ohromující podívanou. Tato mračna nejsou ve své podstatně tmavá, jsou ale extrémně hustými oblastmi prachu, které blokují světlo, jež jimi prochází zahalující tak zářivé srdce Gum 46. Tento obrázek byl vytvořen jako součást ESO Cosmic Gems programme, osvětové iniciativy k produkci obrázků zajímavých, poutavých a atraktivních objektů za použití ESO teleskopů pro účely vzdělávání a veřejné osvěty. ...

6. května 2024: Tento Obrázek týdne ukazuje budovy ALMA Array Operations Site v chilské poušti Atacama obklopené sněhem. Moment... na poušti obklopené sněhem? Poušť Atacama je jedním z nejsušších míst na světe, přesněji řečeno nejsušším místem na Zemi vyjma polárních oblastí (co se týče průměrných srážek). Velmi nízké hladiny vodní páry v atmosféře a téměř neustále jasná obloha z ní dělají ideální místo pro astronomická pozorování. Nicméně jak ukazuje tato fotka ze srpna 2023 (během zimního období v Chile), i sníh může příležitostně navštívit poušť. ALMA (Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array), jíž je ESO partnerem, je jedním z největších astronomických projektů na světě. Celkem 66 rádiových antén teleskopu je umístěno na Array Operations Site (AOS) v Llano de Chajnantor, působivých 5000 metrů nad hladinou moře a asi 40 km východně od San Pedro de Atacama. Ten velký žlutý nákladní vůz na obrázku je jedním ze dvou transportérů, které jsou pravidelně používány k přeuspořádávání antén ...

29. dubna 2024: Tři teleskopy BlackGEM, k vidění ve středu Obrázku týdne, umístěné na ESO observatoři La Silla v chilské poušti Atacama, hledají materiál, ze kterého jsou vyrobeny klenoty. Vyvinuty Radboud University, the Netherlands Research School for Astronomy a KU Leuven, BlackGEM skenují oblohu a hledají jedny z nejdramatičtějších explozí ze vesmíru. Když černé díry nebo neutronové hvězdy splynou jedna s druhou, vytvoří vlny v časoprostoru nazývané gravitační vlny. Tyto vlny mohou být detekovány s citlivými zařízeními jako jsou LIGO nebo Virgo, ale co kdybychom dokázali studovat samotné splynutí do mnohem většího detailu? BlackGEM dokáží najít místo splynutí sondováním velkých oblastí oblohy ve viditelném světle hledáním slabého dosvitu, který může být důsledkem těchto kosmických kolizí. Když BlackGEM najde tyto zdroje, pravá honba za pokladem může začít. Tato splynutí jsou továrny na nejtěžší prvky ve vesmíru, jako jsou stříbro, zlato nebo platina - klenoty vesmíru. S velkými optickými teleskopy, jako je například ESO Very ...

22. dubna 2024: Tento Obrázek týdne pořízený ESO teleskopem VLT zachycuje galaxii NGC 4383, jež se velmi zvláštně vyvíjí. Plyn proudí z jejího jádra ohromující rychlostí, řítí se z galaxie průměrnou rychlostí přes 200 km/s někdy až 300 km/s. Tento záhadný výtrysk plynu má jedinečnou příčinu - tvorbu hvězd. Ve středu této galaxie se rodí velké množství hvězd. Ty nejmasivnější z nich v průběhu svého života ztrácejí hmotnost skrze mocné větry, a nakonec umírají v prudkém výbuchu supernovy. Tyto hvězdné větry a supernovy odtahují část zásob plynu galaxie: jasné červené filamenty, které můžete vidět na obrázku ukazují na vodíkový plyn odhozený téměř 20 000 světelných let daleko od galaxie. Jelikož je tento plyn odnášen pryč z galaktického centra namísto aby tam zůstal a tvořil další generaci hvězd, tak tento proces reguluje rychlost, jakou se v této galaxii mohou tvořit hvězdy. Nová studie vedená Adamem Wattsem z uzlu Mezinárodního centra pro výzkum radioastronomie na ...

15. dubna 2024: Na první pohled by se mohlo zdát, že tento snímek pochází z filmové série Duna, ale tato velkolepá scéna západu Slunce se ve skutečnosti odehrává v poušti Atacama v severním Chile, kde vzduch je tak suchý a čistý, že barvy září skrz jasněji. Kamenná a písečná krajina této pouště možná neukrývá neuvěřitelné "koření" nebo obrovské červy, ale přesto skrývá něco pravděpodobně stejně cenného - vidíte tu siluetu v dálce? Výhodně atmosférické podmínky pouště Atacama z ní dělají vynikající lokaci pro pozemní pozorování vesmíru. Na obrázku pózuje na Cerro Armazones zaměstnanec ESO Simon Lowery, na místě, kde probíhá konstrukce ESO Extremely Large Telescope (ELT). Na pohoří za ním stojí ESO observatoř Paranal - můžete vidět kupole našeho Very Large Telescope (VLT) a VLT Survey Telescope na centrálním vrcholku a Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy (VISTA) dále napravo. Přestože, že poušť vypadá jako z jiného světa, byla uznávána mnoha filmovými ...

8. dubna 2024: Mlhovina Gum 41 se nachází v malebném jižním souhvězdí Kentaura a zabírá většinu tohoto snímku, který vám přinesl přehlídkový dalekohled VST na observatoři ESO Paranal v Chile. Podívejme se na tuto složitou strukturu blíže. Na pozadí pestrobarevných hvězd je mlhovina Gum 41 příjemně symetrickým příkladem Strömgrenovy sféry: slupky atomů vodíkového plynu hrající růžovými odstíny díky záření oslnivé centrální hvězdy. Ačkoli se tato hvězda s označením HD 100099 může jevit jako jeden velmi jasný objekt, ve skutečnosti se předpokládá, že se jedná o dvě mladé hmotné hvězdy obíhající v tak těsném objetí, že je v měřítku tohoto snímku nelze oddělit. V této romantické oblasti se nachází mnoho podobných párů, včetně zářivého objektu na pravém dolním okraji mlhoviny, HD 99944. Bohužel milostný příběh těchto hvězdných párů nebude mít šťastný konec: na rozdíl od našeho Slunce mají tyto horké a hmotné hvězdy obvykle krátkou dobu života, jen několik milionů let, a tak nakonec ...

1. dubna 2024: Tento skromný dalekohled, ukrytý na ESO observatoři La Silla v Chile, je jedním ze tří dalekohledů průkopnického francouzského projektu ExTrA, který v Mléčné dráze hledá hvězdy s planetami podobnými Zemi a zkoumá jejich prostředí. Jak nám ale tato trojka může tolik prozradit o systémech vzdálených mnoho světelných let? Když planeta obíhající kolem své hostitelské hvězdy prochází mezi ní a Zemí, zacloní malé, ale zjistitelné množství světla, podobně jako Měsíc zacloní světlo Slunce při zatmění. ExTrA se zaměřuje na červené trpaslíky, kteří jsou menší než naše Slunce, takže planety velikosti Země zastíní jejich větší část, a je tak snadnější je najít. A co víc, ExTrA pozoruje tyto červené trpaslíky v celém barevném spektru, čímž získává cené poznatky o atmosféře pozorované planety pomocí metody zvané spektroskopie. Nejlepší uchazeče lze podrobněji studovat pomocí ESO dalekohledu Very Large Telescope a připravovaného ESO dalekohledu Extremely Large Telescope, které se nacházejí severněji v Chile, a zjistit, ...

25. března 2024: Tento Obrázek týdne vypadá jako přímo vystřižený z science-fiction filmu odehrávajícího se na mimozemské planetě, ale opak je skutečností - celé se to odehrává tady na Zemi. V krajině náhorní plošiny Chajnantor, asi 5000 metrů vysoko v chilských Andách. Antény jsou součástí Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA), teleskopu ESO operujícího společně s mezinárodními partnery. Ale proč je jeden z nich umístěn na gigantickém nákladním autě? ALMA se sestává z 66 vysoce přesných antén: hlavní sestava má 50 antén, z nich každá je 12 metrů široká, přídavná kompaktní sestava je poté ze čtyř 12metrových a dvanácti 7metrových antén. Antény ALMA se dohromady dokáží chovat jako jediný teleskop, antény jež jsou blízko u sebe mají vyšší citlivost na detekci rozšířených zdrojů, zatímco ty od sebe vzdálené dokáží rozpoznat drobné rozdíly. Antény hlavní sestavy mohou být uspořádány do různých konfigurací na 192 plochách napříč celou sítí, kde se maximální vzdálenost mezi nimi může ...

18. března 2024: Obrázek týdne ukazuje úchvatnou noční oblohu nad dalekohledem SEST (Swedish-ESO Submillimetre Telescope) na ESO observatoři La Silla v Chile. Až do roku 2003, kdy byl vyřazen z provozu, používal SEST svou 15metrovou hlavní anténu k pozorování chladných plynných mračen, v nichž vznikají hvězdy. Nyní dalekohled, který se nachází ve výšce 2375 metrů, tiše pozoruje krajinu pouště Atacama. Ačkoli SEST stojí na jednom z nejtmavších míst planety, samotná obloha není tak docela černá - spíše naopak! Kromě tisíců hvězd oblohu zdobí odstíny červené a zelené barvy díky jevu, kterému se říká světelné záření atmosféry. V levé dolní části oblohy můžeme vidět část Mléčné dráhy, naší domovské galaxie, a nahoře dva objekty podobné mrakům, které vypadají jako galaktický ohňostroj. Jedná se o Velké a Malé Magellanovo mračno, dvě trpasličí galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy. Jsou viditelná pouhým okem, díky čemuž je od pradávna znali domorodí obyvatelé jižní polokoule. Připomínali jim rybníky ...

11. března 2024: Astronomové jsou proslulí tím, že pojmenovávají objekty podle podivných konvencí. Ani kometární globule GN 16.43.7.01, kterou vidíme na tomto Obrázku týdne, není výjimkou. Kometární globule nemají kromě vzhledu s kometami nic společného: jsou pojmenovány podle své prachové hlavy a protáhlého tmavého ohonu, jak je vidět na tomto snímku pořízeném přehlídkovým dalekohledem VST na observatoři ESO Paranal v Chile. Protože ani astronomové nechtějí používat krkolomná označení objektů, používají pro ně přiléhavé přezdívky. Tato globule například nese název Temná věž a leží asi 5000 světelných let od Země v jižním souhvězdí Štíra (Scorpius). Tvoří ji husté shluky kolabujícího plynu a prachu, z nichž se budou rodit hvězdy. Podivný tvar tohoto objektu utváří intenzivní záření z hvězdokupy mladých jasných hvězd, která se nachází mimo záběr vlevo nahoře. Toto záření orámovalo kometární globuli charakteristickou růžovou září horké, excitované hmoty.