eso1508cs — Tiskové zpráva (vědecká)

Staře vypadající galaxie v mladém vesmíru

ALMA a VLT zkoumají překvapivě zaprášenou a vyvinutou galaxii

2. března 2015

Jedna z nejvzdálenějších dosud spatřených galaxií umožnila astronomům získat vůbec první pozorování prachu v takto vzdáleném systému s probíhající tvorbou hvězd. Jedná se o provokativní důkaz rychlého vývoje galaxií, který následoval po Velkém třesku. K získání těchto výsledků astronomové využili radioteleskop ALMA, který odhalil slabou září chladného prachu v galaxii A1689-zD1, a také dalekohled VLT, s jehož pomocí byla změřena vzdálenost objektu.

Darach Watson (University of Copenhagen) s týmem svých spolupracovníků využili dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) a přístroj X-shooter společně s daty získanými pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ke zkoumání jedné z nejmladších a nejvzdálenějších galaxií, jaká byla dosud nalezena. Pro astronomy bylo velkým překvapením, když spatřili mnohem vyvinutější systém, než jaký očekávali. Měl v sobě podíl prachových částic podobný tomu, jaký pozorujeme u mnohem starších galaxií (například u naší Galaxie). Tyto prachové částice jsou nezbytné pro vývoj života, jelikož umožňují vznik malých planet, složitých molekul a běžných hvězd. 

Objektem jejich zájmu byla galaxie označená A1689-zD1 [1]. Je pozorovatelná pouze díky tomu, že její jasnost je zvýšena 9krát prostřednictvím efektu gravitační čočky (gravitational lens), který způsobuje mezilehlá kupa galaxií Abell 1689. Bez její pomoci by tento objekt byl příliš slabý, aby bylo možné jej detekovat současnou technikou. 

Galaxii A1689-zD1 vidíme tak, jak vypadala, když byl vesmír pouze 700 milionů let starý, což představuje pouze 5 % jeho současného stáří [2]. Je to relativně drobný systém, mnohem méně hmotný a méně zářící než další podobné objekty, které byly zkoumány v této fázi vývoje vesmíru. Na rozdíl od nich je tedy typickým příkladem galaxií existujících v tomto období.     

Galaxii A1689-zD1 pozorujeme tak, jak vypadala v období 'reionizace' vesmíru (reionisation). Tedy v době, kdy začínaly zářit první hvězdy, které poprvé osvětlovaly ohromný průhledný vesmír, čímž ukončili období jeho vývoje označované jako 'temný věk' (Dark Ages). Galaxie překvapila astronomy svým komplexním chemickým složením a také obsahem mezihvězdného prachu.

Darach Watson k tomu říká: „Poté, co byla vzdálenost galaxie potvrzena na základě pozorování provedených pomocí VLT, jsme zjistili, že stejná oblast byla nedávno pozorována také radioteleskopem ALMA. Nečekali jsme, že něco najdeme, ale když jsme zjistili, že galaxie byla nejen pozorována, ale také pozitivně identifikována v datech, bylo to opravdu vzrušující. Jedním z hlavních úkolů přístroje ALMA je detekce galaxií v mladém vesmíru na základě elektromagnetického vyzařování chladného prachu a plynu, a tady se to podařilo!“

Tato galaxie měla být v počátečních stádiích vývoje, ale ukázalo se, že je téměř dospělá. V tomto věku by měla být chudá na těžší chemické prvky – kovy (všechny prvky kromě vodíku a hélia jsou z astronomického pohledu považovány za kovy). Vznikají až v nitrech hvězd a do okolního prostoru se rozptylují teprve následkem exploze supernovy. Tento proces se musí zopakovat v mnoha generacích hvězd, aby vzniklo významné množství těžších prvků, jako je uhlík, kyslík či dusík. 

Galaxie A1689-zD1 překvapivě vyzařuje mnoho energie ve formě dalekého infračerveného záření [3], což naznačuje, že již vytvořila mnoho hvězd a značné množství kovů. Ukazuje se nejen že obsahuje prach, ale dokonce je podíl prachu a plynu velmi podobný tomu, jaký pozorujeme u mnohem vyvinutějších galaxií.

Ačkoliv původ tohoto prachu zůstává záhadou,“ vysvětluje Darach Watson,“ naše objevy naznačují, že k jeho produkci dochází velmi rychle, a to v průběhu pouhých 500 milionů let po zahájení procesu vzniku hvězd ve vesmíru – což je velmi krátké kosmologické období, bereme-li v úvahu, že většina hvězd žije miliardy let.“  

Získané informace naznačují, že galaxie A1689-zD1 musela průběžně vytvářet nové hvězdy průměrnou rychlostí již 560 milionů let po velkém třesku, anebo musela velmi rychle projít obdobím extrémně rychlého formování hvězd (starburst) předtím, než vstoupila pozvolné fáze tohoto procesu.

Před tím, než byly získány tyto výsledky, panovala mezi astronomy shoda, že takto vzdálené galaxie by neměly být tímto způsobem vůbec detekovatelné. A1689-zD1 však byla zachycena i pomocí velmi krátkého pozorování radioteleskopem ALMA.

Spoluautor článku, Kirsten Knudsen (Chalmers University of Technology, Švédsko), k tomu dodává: „Tato podivuhodně zaprášená galaxie vypadá, jako by velmi spěchala s tvorbou prvních generací hvězd. V budoucnu bude radioteleskop ALMA schopen astronomům pomoci objevit více takových galaxií a pochopit, proč v nich dochází k tak prudkému formování hvězd.“

Poznámky

[1] Galaxie byla zaznamenána již v minulosti na snímcích z kosmického dalekohledu HST. Předpokládalo se, že je velmi daleko, vzdálenost však nebylo v té době možné přesně změřit.

[2] To odpovídá rudému posuvu 7,5.

[3] Vlnová délka emitovaného záření je protažena v důsledku expanze Vesmíru natolik, že dnes (poté co záření doputovalo až k Zemi) spadá do oboru milimetrových vln, které detekuje právě radioteleskop ALMA.

Další informace

Výzkum je prezentován v článku “A dusty, normal galaxy in the epoch of reionization” autorů D. Watson a kol., který byl publikován 2. března 2015 ve vědeckém časopise Nature.

Složení týmu: D. Watson (Niels Bohr Institute, University of Copenhagen, Dánsko), L. Christensen (University of Copenhagen), K. K. Knudsen (Chalmers University of Technology, Švédsko), J. Richard (CRAL, Observatoire de Lyon, Saint Genis Laval, Francie), A. Gallazzi (INAF-Osservatorio Astrofisico di Arcetri, Firenze, Itálie) a M. J. Michalowski (SUPA, Institute for Astronomy, University of Edinburgh, Royal Observatory, Edinburgh, UK).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Darach Watson
Niels Bohr Institute
University of Copenhagen, Denmark
Tel.: +45 2480 3825
Email: darach@dark-cosmology.dk

Kirsten K. Knudsen
Chalmers University of Technology
Onsala, Sweden
Tel.: +46 31 772 5526
Mobil: +46 709 750 956
Email: kirsten.knudsen@chalmers.se

Richard Hook
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1508. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso1508cs
Jméno:Abell 1689
Typ:Early Universe : Galaxy : Grouping : Cluster
Facility:Atacama Large Millimeter/submillimeter Array, Very Large Telescope
Instruments:X-shooter
Science data:2015Natur.519..327W

Obrázky

Vzdálená na prach bohatá galaxie A1689-zD1 ležící za kupou galaxií Abell 1689 (popiska)
Vzdálená na prach bohatá galaxie A1689-zD1 ležící za kupou galaxií Abell 1689 (popiska)
Snímek vzdálené na prach bohaté galaxie A1689-zD1 ležící za kupou galaxií Abell 1689 pořízený v infračerveném a viditelném oboru spektra
Snímek vzdálené na prach bohaté galaxie A1689-zD1 ležící za kupou galaxií Abell 1689 pořízený v infračerveném a viditelném oboru spektra
Vzdálená na prach bohatá galaxie A1689-zD1 ležící za kupou galaxií Abell 1689
Vzdálená na prach bohatá galaxie A1689-zD1 ležící za kupou galaxií Abell 1689
Širokoúhlý pohled na oblohu kolem bohaté galaktické kupy Abell 1689
Širokoúhlý pohled na oblohu kolem bohaté galaktické kupy Abell 1689

Videa

VideoZoom: Kupa galaxií 1689 a velmi vzdálená na prach bohatá galaxie
VideoZoom: Kupa galaxií 1689 a velmi vzdálená na prach bohatá galaxie

Prohlédněte si také naše