eso2016cs — Tiskové zpráva (vědecká)

Dalekohled ESO zaznamenal galaxie polapené v síti superhmotné černé díry

1. října 2020

Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili šestici galaxií ležících v okolí superhmotné černé díry. Uskupení se nachází velmi daleko a pozorujeme ho tak, jak vypadlo v době, kdy byl vesmír méně než miliardu let starý. Vůbec poprvé se podařilo spatřit podobně kompaktní skupinu v tak rané fázi vývoje vesmíru. Objev astrofyzikům pomůže lépe pochopit procesy, které vedly k rychlému vzniku superhmotných černých děr a jejich dalšímu růstu do enormních rozměrů. Získaná pozorování podporují teorii, že tyto extrémní objekty velmi rychle přibývají na váze uvnitř rozsáhlých struktur obsahujících značné množství plynu, které strukturou připomínají pavučinu.

Tento výzkum jsme prováděli především ve snaze pochopit jedny z nejtajemnějších astronomických objektů – superhmotné černé díry v mladém vesmíru. Jedná se o extrémní systémy a v současnosti stále nemáme dobré vysvětlení jejich existence,“ říká astronom Marco Mignoli (INAF, National Institute for Astrophysics, Bologna, Itálie), vedoucí autor nové studie, jejíž výsledky byly publikovány ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) odhalila několik galaxií ležících v blízkosti superhmotné černé díry obklopených kosmickou ‚pavučinou‘ plynu, která sahá do vzdálenosti 300krát větší, než je rozměr naší Galaxie. „Filamenty kosmické pavučiny připomínají vlákna pavoučí sítě,“ vysvětluje Marco Mignoli. „Galaxie se nacházejí a rostou v průsečících těchto vláken a plyn – který slouží jako materiál pro růst galaxií i centrální černé díry – může proudit podél nich.“           

Světlo od této rozsáhlé struktury, jejíž centrální černá díra má hmotnost odpovídající miliardě Sluncí, cestovalo až k nám od doby, kdy byl vesmír jen 900 milionů let starý. „Náš výzkum přinesl další důležitý dílek do z velké části nekompletní skládanky – vysvětlení vzniku a rychlého růstu těchto extrémních, ale relativně početných, objektů, které se ve vesmíru vyskytovaly již krátce po velkém třesku,“ doplňuje k superhmotným černým dírám spoluautor práce astronom Roberto Gilli (INAF, Bologna, Itálie).

Vědci si myslí, že vůbec první černé díry, které se pravděpodobně zformovaly díky gravitačnímu kolapsu prvních hvězd, musely narůst velmi rychle, aby již v době 900 milionů let po velkém třesku dosáhly hmotností až miliard Sluncí. Mají však problém vysvětlit, kde vzít dostatečné množství hmoty, která by byla k dispozici pro jejich další růst do tak enormních velikostí za tak krátkou dobu. Nově objevená struktura nabízí slibné vysvětlení: ‚pavučina‘ a přítomné okolní galaxie obsahují dostatek plynu, aby poskytly materiál, který centrální černá díra potřebuje k tomu, aby se rychle stala superhmotným obrem.   

Otázkou ovšem zůstává, jak se zformovaly takto velké pavučinám podobné struktury? Astronomové se domnívají, že klíčem jsou obrovská hala tajemné temné hmoty. Předpokládá se, že rozsáhlé oblasti neviditelné hmoty v raném vesmíru přitahovaly značné množství plynu. Temná hmota a plyn společnými silami utvořily útvary připomínající pavučinu, ve kterých se galaxie a černé díry mohou vyvíjet.   

Naše poznatky podporují představu, že ty nejvzdálenější a nejhmotnější černé díry vznikly a narostly uvnitř rozsáhlých hal temné hmoty obklopujících velkoškálové struktury. Absence starších pozorování těchto útvarů je pravděpodobně důsledkem přístrojových omezení,“ říká spoluautor studie Colin Norman (Johns Hopkins University, Baltimore, US).

Galaxie sledované v rámci tohoto výzkumu patří k nejslabším, jaké jsou dnešní teleskopy schopné zaznamenat. Objev si tak vyžádal několik hodin pozorování těmi největšími dalekohledy současnosti, včetně ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Pomocí přístrojů MUSE a FORS2 se členům týmu podařilo potvrdit spojitost mezi čtyřmi ze šesti pozorovaných galaxií a černou dírou. „Věříme, že jsme spatřili jen pomyslnou špičku ledovce a že těch pár galaxií, které jsme zatím objevili v okolí této černé díry, jsou pouze ty nejjasnější,“ říká spoluautorka práce astronomka Barbara Balmaverde (INAF, Torino, Itálie).

Tyto výsledky přispívají k našemu chápání procesů vzniku a vývoje superhmotných černých děr a velkoškálové kosmické struktury. Dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který se v současnosti staví v Chile, bude schopen svými výkonnými přístroji navázat na tento výzkum pozorováním mnoha dalších ještě slabších galaxií ležících v okolí hmotných černých děr v mladém vesmíru.

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku “Web of the giant: Spectroscopic confirmation of a large-scale structure around the z = 6.31 quasar SDSS J1030+0524”, který byl publikován ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics (doi: 10.1051/0004-6361/202039045).

Složení týmu: M. Mignoli (INAF, Bologna, Itálie), R. Gilli (INAF, Bologna, Itálie), R. Decarli (INAF, Bologna, Itálie), E. Vanzella (INAF, Bologna, Itálie), B. Balmaverde (INAF, Pino Torinese, Itálie), N. Cappelluti (Department of Physics, University of Miami, Florida, USA), L. Cassarà (INAF, Milano, Itálie), A. Comastri (INAF, Bologna, Itálie), F. Cusano (INAF, Bologna, Itálie), K. Iwasawa (ICCUB, Universitat de Barcelona & ICREA, Barcelona, Španělsko), S. Marchesi (INAF, Bologna, Itálie), I. Prandoni (INAF, Istituto di Radioastronomia, Bologna, Itálie), C. Vignali (Dipartimento di Fisica e Astronomia, Università degli Studi di Bologna, Itálie & INAF, Bologna, Itálie), F. Vito (Scuola Normale Superiore, Pisa, Itálie), G. Zamorani (INAF, Bologna, Itálie), M. Chiaberge (Space Telescope Science Institute, Maryland, USA), C. Norman (Space Telescope Science Institute & Johns Hopkins University, Maryland, USA).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států – Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie – a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy – VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama – Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor – APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Marco Mignoli
INAF Bologna
Bologna, Italy
Tel.: +39 051 6357 382
Email: marco.mignoli@inaf.it

Roberto Gilli
INAF Bologna
Bologna, Italy
Tel.: +39 051 6357 383
Email: roberto.gilli@inaf.it

Barbara Balmaverde
INAF Torino
Pino Torinese, Italy
Email: barbara.balmaverde@inaf.it

Colin Norman
Johns Hopkins University
Baltimore, USA
Email: norman@stsci.edu

Bárbara Ferreira
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: pio@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2016. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso2016cs
Jméno:SDSS J103027.09+052455.0
Typ:Early Universe : Galaxy : Activity : AGN : Quasar
Early Universe : Galaxy : Component : Central Black Hole
Early Universe : Galaxy : Grouping : Multiple
Facility:Very Large Telescope
Instruments:FORS2, MUSE
Science data:2020A&A...642L...1M

Obrázky

Vizualizace ‚pavučiny‘ kolem superhmotné černé díry
Vizualizace ‚pavučiny‘ kolem superhmotné černé díry
Poloha superhmotné černé díry ‚s pavučinou‘ v souhvězdí Sextantu
Poloha superhmotné černé díry ‚s pavučinou‘ v souhvězdí Sextantu
Širokoúhlý pohled na oblohu v okolí kvasaru SDSS J103027.09+052455.0
Širokoúhlý pohled na oblohu v okolí kvasaru SDSS J103027.09+052455.0

Videa

Animace ‚pavučiny‘ kolem superhmotné černé díry
Animace ‚pavučiny‘ kolem superhmotné černé díry
VideoZoom: Kvasar SDSS J103027.09+052455.0
VideoZoom: Kvasar SDSS J103027.09+052455.0

Prohlédněte si také naše