Tisková zpráva

Kouřově růžové jádro mlhoviny Omega

4. ledna 2012

Nový snímek mlhoviny Omega, který pořídil dalekohled ESO/VLT, patří k nejostřejším záběrům tohoto objektu, jaký byl kdy pořízen z povrchu Země. Obrázek zachycuje rudě zbarvenou zaprášenou centrální část této slavné oblasti zrodu nových hvězd a odhaluje výjimečné detaily kosmické krajiny plné oblaků plynu, prachu a nově vzniklých hvězd.

Barevný plyn a temný prach v mlhovině Omega jsou zdrojem materiálu pro tvorbu příští generace hvězd. V této konkrétní části mlhoviny ty nejmladší hvězdy – oslnivě jasné, modrobílé – osvětlují celou scénu. Kouřově vyhlížející prachové pásy pozorujeme jako siluetu na pozadí zářícího plynu. Dominantní načervenalá barva této oblasti je dána přítomným vodíkem, který následkem interakce s intenzivními ultrafialovými paprsky mladých horkých hvězd vyzařuje na vlnových délkách v červené oblasti spektra.

Mlhovina Omega je známa pod řadou označení, která závisí na tom, kdo ji pozoroval a co si dotyčný myslel, že vidí. Dalšími jmény jsou například Swan Nebula (mlhovina Labuť), Horseshoe Nebula (mlhovina Podkova) a dokonce Lobster Nebula (mlhovina Humr). Objekt se dostal také do slavného Messierova katalogu pod číslem 17 (M 17) a je katalogizován také jako NGC 6618. Mlhovina se nachází 5 až 6 tisíc světelných let od nás směrem do souhvězdí Střelce. Tento mezi astronomy velmi populární objekt je jednou z nejmladších a nejaktivnějších známých hvězdných porodnic v Galaxii.

Snímek byl pořízen pomocí přístroje FORS (FOcal Reducer and Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem Antu, jedním ze čtveřice základních osmimetrových dalekohledů VLT.  Společně s mohutností dalekohledu pomohl kvalitě a ostrosti snímku také výjimečně klidný vzduch během pozorování [1]. Výsledkem je obrázek, který patří k nejostřejším záběrům této části mlhoviny Omega, jaký byl kdy získán z povrchu Země.

Tento obrázek je jedním z prvních, které byly získány v rámci programu ESO Cosmic Gems [2].

Poznámky

[1] Termín ‚seeing‘ astronomové používají pro měření rušivých efektů (turbulencí) v atmosféře Země. V noci, kdy byla provedena tato pozorování, však byly podmínky velmi dobré. Seeing se obvykle měří jako zdánlivý průměr hvězdy, kterou pozorujeme dalekohledem. V tomto případě byly podmínky extrémně dobré, seeing se pohyboval kolem 0,45“, což znamená velmi malé rozmazání a chvění sledovaného objektu.

[2] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o novou iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

Kontakty

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1201. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso1201cs
Jméno:M 17, Messier 17, NGC 6618, Omega Nebula
Typ:Milky Way : Nebula : Type : Star Formation
Facility:Very Large Telescope
Instruments:FORS2

Obrázky

The smoky pink core of the Omega Nebula
The smoky pink core of the Omega Nebula
pouze anglicky

Videa

Zooming in on the Omega Nebula
Zooming in on the Omega Nebula
pouze anglicky