eso1212cs — Tiskové zpráva (vědecká)

Stravovací návyky galaktických teenagerů

14. března 2012

Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT významně přispěla k pochopení růstu galaktických ‚puberťáků‘. V rámci největší přehlídky svého druhu astronomové objevili, že mladé galaxie v období 3 – 5 miliard let po velkém třesku významně změnily způsob získávání nové hmoty. Na počátku této fáze vývoje převažovalo nasávání plynu, které následně přechází k procesu ‚kanibalizace‘ – pohlcování malých okolních galaxií.

Astronomové již nějakou dobu vědí, že první galaxie byly mnohem menší než mohutné spirální či eliptické hvězdné ostrovy, které vyplňují dnešní vesmír. Za dobu existence vesmíru tedy galaxie významně přibraly, ale jejich ‚pokrm a stravovací návyky‘ jsou pro vědce dosud záhadou. Nová přehlídka pečlivě vybrané skupiny mladých galaxií se zaměřila na období 3 – 5 miliard let po velkém třesku. 

Mezinárodní tým zapojil do odkrývání této záhady unikátní přístroj – dalekohled ESO/VLT. V rámci pozorování, jejichž délka přesáhla 100 hodin, astronomové shromáždili doposud největší vzorek detailních pozorování na plyn bohatých galaxií v raném stadiu vývoje [1].  

Existují dva soupeřící procesy, které vedou ke zvětšování galaxií: slévání, kdy velká galaxie pohlcuje menší, a pozvolné nasávání plynu z okolí. Oba mohou vést ke vzniku velkého počtu nových hvězd,“ vysvětluje Thierry Contini (IRAP, Toulouse, Francie), vedoucí týmu.

Nové výsledky ukazují na významnou změnu ve vývoji galaxií v době, kdy byl vesmír starý 3 – 5 miliard let. Zdá se, že postupné nasávání plynu hrálo hlavní roli při vzniku galaxií ve velmi mladém vesmíru, zatímco slévání jednotlivých hvězdných ostrovů dohromady se stalo významným až později. 

Abychom pochopili, jak galaxie rostou a vyvíjejí se, potřebujeme je vidět pokud možno v největším možném detailu. Zařízení SINFONI na dalekohledu ESO/VLT patří k nejlepším přístrojům světa schopným podrobně zkoumat mladé vzdálené galaxie. V našem výzkumu plní úlohu mikroskopu,“ dodává Thierry Contini.

Vzdálené galaxie zkoumané v rámci této přehlídky jsou pouhými slabými skvrnkami na obloze. Ale vysoká kvalita obrazu vytvářeného pomocí dalekohledu VLT vybaveného přístrojem SINFONI [2] astronomům přináší možnost vytvářet mapy vlastních pohybů různých částí jednotlivých galaxií a zkoumat, z čeho jsou složeny. A objevili překvapivá fakta. 

Pro mne osobně bylo velkým překvapením, že jsme objevili řadu galaxií, u kterých nedochází k rotaci plynné složky. Takové galaxie v dnešním blízkém vesmíru nenajdeme a žádná ze současných teorií jejich existenci nepředpovídá,“ říká člen týmu Benoît Epinat.

Rovněž jsme neočekávali, že tak vysoký počet mladých galaxií zkoumaných při této přehlídce by mohl mít těžší prvky koncentrované ve svých vnějších částech – je to přesný opak toho, co pozorujeme dnes,“ dodává Thierry Contini.

Členové týmu v současnosti teprve začínají zpracovávat uskutečněná pozorování. Plánují však tyto galaxie pozorovat také prostřednictvím budoucích přístrojů pro VLT, a také pomocí dalekohledu ALMA, který jim umožní zkoumat chladný plyn v těchto galaxiích. Ideálním přístrojem pro rozšíření výzkumu na ještě mladší galaxie bude také dalekohled E-ELT.

Poznámky

[1] Akronym MASSIV je zkratkou plného názvu přehlídky ‚Mass Assembly Survey with SINFONI in VVDS‘ (Přehlídka koncentrací hmoty pomocí SINFONI ve VVDS). Akronym VVDS je zkratkou názvu přehlídky ‚VIMOS-VLT Deep Survey‘ (Hluboká přehlídka pomocí VIMOS-VLT). Akronym VIMOS je zkratkou názvu ‚VIsible imaging Multi-Object‘ Spectrograph (Zobrazovací multiobjektový spektrograf pro viditelnou oblast), což je přístroj (kamera a spektrograf) připojený k dalekohledu VLT, který byl použit při hledání galaxií zkoumaných v projektu MASSIV a k měření jejich vzdáleností a dalších vlastností.

[2] Akronym SINFONI  je zkratkou názvu přístroje ‚Spectrograph for INtegral Field Observations in the Near Infrared‘ (Spektrograf pro sledování celého pole v blízké IR oblasti). Jedná se o přístroj využívaný ve spojení s dalekohledem VLT a který byl použit při přehlídce MASSIV. SINFONI pracuje v blízké IR oblasti (1,1 – 2,45 mikrometru) a ke zlepšení kvality obrazu využívá adaptivní optiky.

Další informace

Výzkum byl prezentován ve čtveřici článků popisujících projekt MASSIV, které byly publikovány v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: T. Contini (Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie [IRAP], CNRS & Université de Toulouse, Francie), B. Epinat (Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, CNRS & Université d'Aix-Marseille, Francie [LAM]), D. Vergani (Istituto di Astrofisica Spaziale e Fisica Cosmica-INAF, Bologna, Itálie [IASF BO-INAF]), J. Queyrel (IRAP), L. Tasca (LAM), B. Garilli (Istituto di Astrofisica Spaziale e Fisica Cosmica-INAF, Milan, Itálie [IASF MI-INAF]), O. Le Fevre (LAM), M. Kissler-Patig (ESO), P. Amram (LAM), J. Moultaka (IRAP), L. Paioro (IASF MI-INAF), L. Tresse (LAM), C. López-Sanjuan (LAM), E. Perez-Montero (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Granada, Španělsko), C. Divoy (IRAP) a V. Perret (LAM).

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Thierry Contini
Institut de Recherche en Astrophysique et Planétologie, CNRS & Université de Toulouse
Toulouse, France
Tel.: +33 561 332 814
Mobil: +33 662 641 268
Email: Thierry.Contini@irap.omp.eu

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1212. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.
Bookmark and Share

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso1212cs
Jméno:Galaxies, VIMOS-VLT Deep Survey (VVDS)
Type:• Early Universe : Cosmology : Morphology : Deep Field
• X - Galaxies
• X - Cosmology
Facility:Very Large Telescope
Science data:2012A&A...546A.118V
2012A&A...539A..93Q
2012A&A...539A..92E
2012A&A...539A..91C

Obrázky

Mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru
Mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru
Mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru (bez popisu)
Mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru (bez popisu)
Mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru a pohyb plynu
Mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru a pohyb plynu
Širokoúhlý pohled na část oblohy obsahující pole přehlídky MASSIV
Širokoúhlý pohled na část oblohy obsahující pole přehlídky MASSIV

Videa

Videosekvence zoom - mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru
Videosekvence zoom - mladé galaxie ve vzdáleném vesmíru

Prohlédněte si také naše