Tisková zpráva

VLT znovuobjevil život na Zemi

při pozorování Měsíce

29. února 2012

Při pozorování Měsíce pomocí dalekohledu VLT astronomové objevili důkazy o existenci života ve vesmíru – konkrétně na planetě Zemi. Nalezení života na naší domovské planetě vypadá jako triviální pozorování, ale nový postup mezinárodního týmu astronomů může v budoucnu přinést objev života kdekoli ve vesmíru. Práce je popsána v článku, který vyšel 1. března 2012 v odborném časopise Nature.

Při našem experimentu jsme využili malý trik: pozorovali jsme popelavý svit Měsíce a dívali se na Zemi, jako kdyby byla neznámou exoplanetou,“ říká Michael Sterzik (ESO), vedoucí autor článku [1]. „Země odráží část slunečního světla a toto záření dopadá na povrch Měsíce. Ten zafunguje jako obři zrcadlo, které světlo Země odrazí zpět k nám – a právě toto dvakrát odražené záření jsme sledovali pomocí dalekohledu VLT“.

Ve slabém popelavém svitu Měsíce astronomové hledali stopy, například určité kombinace plynů v zemské atmosféře [2], které jsou známkami prozrazujícími přítomnost organického života. Díky této metodě se planeta Země stává měřítkem pro budoucí hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu.

Stopy života (biosignatury) se konvenčními metodami hledají velmi obtížně. Členové tohoto týmu však představili nový citlivější postup. Kromě spektrální analýzy, změn intenzity odraženého světla v závislosti na jeho barvě, měřili také jeho polarizaci [3]. Tento postup je znám jako spektropolarimetrie. Použitím této metody při sledování popelavého svitu pomocí dalekohledu VLT se známky života v odraženém světle naší planety projevily velmi nápadně.

Spoluautor studie Stefano Bagnulo (Armagh Observatory, Severní Irsko, UK) vysvětluje výhody této metody: „Světlo vzdálené exoplanety je překryto pronikavou září mateřské hvězdy, a je tedy velmi obtížné jej pozorovat – je to jako když se snažíte zkoumat zrníčko prachu na povrchu silné žárovky. Ale světlo odražené od planety je navíc polarizováno, zatímco původní záření, pocházející přímo z mateřské hvězdy, není. Polarimetrické metody nám tedy mohou pomoci oddělit slabé odražené světlo planety od intenzivního hvězdného záření.“

Členové týmu zkoumali jak barvu (spektrum), tak i stupeň polarizace světla Země po odrazu od měsíčního povrchu, stejně, jako kdyby zkoumali světlo přicházející od exoplanety. Podařilo se jim odhalit, že se v atmosféře Země vyskytuje oblačnost, že část povrchu je pokryta oceány a – co je velmi podstatné – že na planetě je přítomná vegetace. Dokonce byly naměřeny změny v množství oblačnosti a vegetace v různých fázích měření, neboť v daném okamžiku odrážela světlo k Měsíci jiná část povrchu planety Země.

Nalezení života mimo Sluneční soustavu záleží na dvou faktorech: za prvé, jestli vůbec existuje, a za druhé, na našich schopnostech jej odhalit,“ dodává spoluautor článku Enric Palle (Instituto de Astrofisica de Canarias, Tenerife, Španělsko). „A naše práce je důležitým krokem k získání této schopnosti.“

Spektropolarimetrie nám může s určitostí říci, zda někde ve vesmíru vznikl jednoduchý rostlinný život založený na procesu fotosyntézy,“ uzavírá Sterzik. „Rozhodně však nehledáme malé zelené mužíčky nebo známky inteligentního života.“

Příští generace dalekohledů jako E-ELT (European Extremely Large Telescope) by měla být schopná dát mimořádně důležitou odpověď na otázku, zda je Země jedinou nositelkou života v rozlehlém vesmíru.

Poznámky

[1] Popelavý svit Měsíce je možné pozorovat pouhým okem, ale velmi působivý je při pohledu malým dalekohledem. Nejlépe je viditelný při malé fázi Měsíce, asi tři dny před novem i po novu. Společně s jasným srpkem Měsíce je pozorovatelný i zbytek přivrácené strany, která je slabě osvětlena jasně zářící Zemí.  

[2] Hlavními plyny v zemské atmosféře produkovanými díky přítomnosti živých organismů jsou kyslík, ozón, metan a oxid uhličitý. Všechny ale mohou vznikat v atmosféře přirozeně i nebiologickou cestou. Podstatou biosignatur je současná přítomnost těchto plynů pouze v množstvích, která jsou slučitelná s přítomností života. Pokud by život náhle zanikl a dále kontinuálně nedoplňoval tyto plyny, došlo by k rekombinaci či reakci s jinými složkami. Některé by tedy rychle zanikly a charakteristická biosignatura by se vytratila společně s nimi. 

[3] Je-li světlo polarizováno, komponenty elektrického a magnetického pole mají specifickou orientaci. U světla nepolarizovaného je orientace náhodná a nemá žádný preferovaný směr. Jevu využívají některé druhy 3D projekce: snímky s rozdílnou polarizací jsou pomocí polarizačních filtrů v brýlích posílány do jednoho či druhého oka. Měření polarizace bylo v této práci provedeno pomocí speciálního módu přístroje FORS2 na dalekohledu VLT.  

Další informace

Výzkum byl prezentování v článku “Biosignatures as revealed by spectropolarimetry of Earthshine” autorů M. Sterzik a kol., který vyšel 1. března 2012 v odborném časopise Nature.

Složení týmu: Michael F. Sterzik (ESO, Chile), Stefano Bagnulo (Armagh Observatory, Severní Irsko, UK) a Enric Palle (Instituto de Astrofisica de Canarias, Tenerife, Španělsko).

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

Kontakty

Michael Sterzik
ESO
Santiago, Chile
Tel.: +56 55 43 5216
Mobil: +56 9 8819 3424
Email: msterzik@eso.org

Stefano Bagnulo
Armagh Observatory
UK
Tel.: +44 2837 522928
Email: sba@arm.ac.uk

Enric Palle
Instituto de Astrofisica de Canarias
Tenerife, Spain
Tel.: +34 922 60 + Ext. 5268
Email: epalle@iac.es

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1210. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso1210cs
Jméno:Moon
Typ:Solar System : Planet : Satellite
Facility:Very Large Telescope
Instruments:FORS2
Science data:2012Natur.483...64S

Obrázky

The crescent Moon and earthshine over ESO's Paranal Observatory
The crescent Moon and earthshine over ESO's Paranal Observatory
pouze anglicky
Moon and Venus seen from ESO's Paranal Observatory
Moon and Venus seen from ESO's Paranal Observatory
pouze anglicky
Earthshine: the Moon shining in reflected light from the Earth
Earthshine: the Moon shining in reflected light from the Earth
pouze anglicky
Artists’s impression of the Moon showing earthshine
Artists’s impression of the Moon showing earthshine
pouze anglicky

Videa

A trip around the Moon
A trip around the Moon
pouze anglicky
The crescent Moon setting over ESO’s Paranal Observatory
The crescent Moon setting over ESO’s Paranal Observatory
pouze anglicky