Tisková zpráva

Subscribe to esonews mailing list.
eso1137cs — Tiskové zprávy (organizace)
ALMA otevírá oči
3. října 2011: Nejkomplexnější pozemní astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla oficiálně otevřena pro astronomické účely. První uveřejněné obrázky, získané tímto teleskopem, který je stále ve fázi výstavby, odhalují pohled na Vesmír, jaký není možné vidět pomocí dalekohledů pro viditelnou ani infračervenou oblast. Tisíce vědců z celého světa soutěžilo o to, aby byli mezi prvními, kteří budou pomocí tohoto nového zařízení zkoumat nejtemnější, nejchladnější, nejvzdálenější a nejskrytější tajemství vesmíru.
eso1136cs — Tisková zpráva (snímek)
Mlhovina Volské oko
28. září 2011: Astronomové použili dalekohled ESO/VLT k zobrazení kolosální hvězdy, kterou řadíme mezi žluté hyperobry, k jednomu z nejméně početných typů stálic ve vesmíru. Tento nový snímek je dosud nejlepším záběrem hvězdy tohoto typu a odkrývá mohutnou dvojitou prachovou obálku, která obří hvězdu obklopuje. Hvězda se svou obálkou připomíná smažené vejce s bílým okrajem a žloutkem uprostřed, což také astronomy vedlo k jejímu pojmenování
Fried Egg Nebula (v češtině bychom asi použili mlhovina Volské oko).
eso1135cs — Tisková zpráva (snímek)
Angry Bird in the Sky (with Diamonds)
21. září 2011: Nový snímek získaný pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) nainstalované na dalekohledu MPG/ESO se zrcadlem o průměru 2,2 m odhaluje mlhovinu u hvězdy Lambda Centauri – oblak zářícího vodíku a novorozené hvězdy v souhvězdí Kentaura. Mlhovina známá jako IC 2944 bývá někdy přezdívána také Běžící kuře (Running Chicken Nebula), a to díky tvaru ptáka, který někteří pozorovatelé spatřují v nejjasnějších partiích mlhoviny.
eso1134cs — Tiskové zpráva (vědecká)
HARPS objevil 50 nových exoplanet
12. září 2011: Astronomové pracující s nejlepším světovým přístrojem na hledání exoplanet – spektrografem HARPS – dnes oznámili bohatý úlovek více jak 50 nových exoplanet: mezi nimi je také 16 super-Zemí, z nichž jedna obíhá na okraji obyvatelné zóny své mateřské hvězdy. Při studiu vlastností všech planet dosud objevených spektrografem HARPS členové týmu zjistili, že asi 40 % hvězd podobných Slunci má přinejmenším jednu planetu lehčí než Saturn.
eso1133cs — Tisková zpráva (snímek)
Mladé hvězdy v záři reflektorů
7. září 2011: Dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) pořídil tento pozoruhodný záběr otevřené hvězdokupy NGC 2100, která se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, nedaleké satelitní galaxii, je asi 15 milionů let stará. Hvězdokupa je obklopena zářícím plynem blízké mlhoviny Tarantula.
eso1132cs — Tiskové zpráva (vědecká)
Hvězda, která by neměla existovat
31. srpna 2011: Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.
eso1131cs — Tisková zpráva (snímek)
VLT – Pohled do očí Panny
24. srpna 2011: Dalekohled ESO/VLT pořídil tento úžasný záběr neobvyklé krásné dvojice galaxií pojmenované 'Oči' (The Eyes). Větší z dvojice, NGC 4438, bývala kdysi spirální galaxií, ale svůj tvar ztratila v posledních několika stech miliónech let v důsledku vzájemných kolizí s jinými galaxiemi. Uvedený obrázek je prvním snímkem pořízeným v rámci programu ESO’s Cosmic Gems (Kosmické poklady ESO), ve kterém Evropská jižní observatoř poskytuje pozorovací čas čistě pro účely popularizace astronomie.
eso1130cs — Tiskové zpráva (vědecká)
Obří kosmická kaňka září zevnitř
17. srpna 2011: Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila zdroj energie u velmi vzácného obřího oblaku zářícího plynu v mladém vesmíru. Získaná data ukazují na to, že tento takzvaný 'Lyman-alpha blob', jež představuje jeden z největších známých objektů ve vesmíru, musí získávat energii z galaxií, které obklopuje. Výsledky byly zveřejněny 18. srpna 2011 v odborném časopise Nature.
eso1129cs — Tisková zpráva (snímek)
Spirála v souhvězdí Lva
10. srpna 2011: Tento nový záběr získaný dalekohledem ESO/VLT zachycuje spirální galaxii NGC 3521, která se nachází 35 milionů světelných let od nás směrem do souhvězdí Lva (Leo). Galaxie je úchvatným kosmickým objektem o průměru 50 000 světelných let s jasným kompaktním jádrem, které je obklopeno složitou spirální strukturou.
eso1128cs — Tiskové zpráva (vědecká)
Dalekohled VISTA objevil 96 hvězdokup ukrytých v prachu
3. srpna 2011: Mezinárodní tým astronomů nalezl v naší Galaxii 96 dosud neznámých otevřených hvězdokup ukrytých v prachu. Vědci použili data získaná infračerveným přehlídkovým teleskopem VISTA, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Pro předchozí přehlídkové programy nebyly tyto malé a slabé objekty pozorovatelné. Citlivým infračerveným detektorům největšího přehlídkového dalekohledu světa, který dokáže proniknout prachovými závoji, však již uniknout nemohly. Tolik malých slabých hvězdokup najednou nebylo dosud nikdy objeveno.
eso1127cs — Tiskové zprávy (organizace)
Evropská anténa ALMA je již 16. na planině Chajnantor
28. července 2011: První evropská dvanáctimetrová anténa pro systém ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byla 27. července 2011 dopravena do ‚pracovní oblasti‘, která se nachází ve výšce 5000 m n. m. na planině Chajnantor. Zde byla připojena mezi ostatní antény zatím dodané partnery projektu ALMA a stala se tak celkově 16. zprovozněnou anténou celého systému.
eso1126cs — Tisková zpráva (snímek)
Pohled dalekohledem VST na 'Leo Triplet' a ještě dál
27. července 2011: Tento v originále obrovský snímek zachycuje trojici galaxií v souhvězdí Lva, která bývá označována jako 'Leo Triplet'. Byl pořízen pomocí nového přehlídkového dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) vybaveného kamerou OmegaCAM, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Neméně zajímavé je však pro astronomy velké množství slabých objektů v pozadí. Jejich ostré obrazy jsou ukázkou možností nového přístroje určeného k mapování vzdáleného vesmíru.
eso1125cs — Tisková zpráva (snímek)
Kosmická superbublina
20. července 2011: Dalekohled ESO/VLT pořídil nový úchvatný snímek mlhoviny obklopující hvězdokupu NGC 1929. Ta se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, jedné z blízkých sousedních galaxií. Objekt dominující tomuto snímku je názornou ukázkou toho, čemu astronomové říkají superbublina. Její vzhled je formován hvězdnými větry mladých stálic a rázovými vlnami, doprovázejícími exploze supernov.
eso1124cs — Tiskové zpráva (vědecká)
Co probouzí superobří černé díry?
13. července 2011: Nová studie založená na datech získaných dalekohledem ESO/VLT a rentgenovou družicovou observatoří XMM-Newton (ESA) přinesla překvapivé výsledky. Většina obrovských černých děr v jádrech galaxií nebyla za posledních 11 miliard let aktivována díky spojení galaxií, jak se dosud předpokládalo.
eso1123cs — Tiskové zpráva (vědecká)
Ve vesmíru byl nalezen peroxid vodíku
6. července 2011: V mezihvězdném prostoru se podařilo nalézt peroxid vodíku. Tento objev představuje vodítko pro pochopení chemických vztahů mezi molekulami nepostradatelnými pro život – vody a kyslíku. Na Zemi hraje peroxid vodíku hlavní roli v chemických cyklech vody či atmosférického ozónu. Jeho roztok v nízké koncentraci jistě každý zná; používá se jako dezinfekční prostředek nebo přípravek na odbarvování vlasů. Nyní se astronomům podařilo molekuly peroxidu vodíku detekovat ve vesmíru, a to pomocí antény APEX provozované ESO v Chile.
eso1122cs — Tiskové zpráva (vědecká)
Objeven nejvzdálenější kvasar
29. června 2011: Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT a řadu dalších teleskopů k nalezení a podrobnému zkoumání dosud nejvzdálenějšího známého kvasaru. Tento kosmický maják, který rozsvěcuje černá díra o hmotnosti 2 miliard Sluncí, je zdaleka nejjasnějším objeveným objektem, který pochází z období raného vesmíru. Tyto výsledky byly zveřejněny 30. června 2011 v odborném časopise Nature.
eso1121cs — Tisková zpráva (snímek)
Plameny Betelgeuse
23. června 2011: Pomocí přístroje VISIR a dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo zobrazit v dosud nevídaných detailech složitou mlhovinu kolem superobří hvězdy Betelgeuse. Struktury, které na snímku připomínají šlehající plameny, vznikají při odvrhování hmoty do okolního prostoru.
eso1120cs — Tiskové zpráva (vědecká)
Vyšetřování galaktické kolize
22. června 2011: Vědcům zkoumajícím kupu galaxií Abell 2744 se podařilo poskládat dohromady střípky její složité a bouřlivé minulosti. Ke své práci použili řadu pozemních i kosmických dalekohledů včetně ESO/VLT a Hubblova kosmického teleskopu (HST). Zdá se, že kupa Abell 2744 se zformovala v důsledku ‘hromadné kolize’ nejméně čtyř původně samostatných kup, což vedlo ke vzniku několika zvláštních efektů, které dosud nebyly pozorovány společně.
eso1119cs — Tiskové zprávy (organizace)
První snímky z přehlídkového dalekohledu VST
8. června 2011: Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je posledním přírůstkem do arsenálu přístrojů na observatoři ESO Paranal v Chilské poušti Atacama. Je umístěn v pozorovatelně těsně sousedící se čtveřicí dalekohledů VLT na plošině Cerro Paranal a využívá tedy stejně jako VLT unikátní atmosférické podmínky. VST je teleskop s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m vybavený kamerou OmegaCAM s rozlišením 268 megapixelů. Byl navržen pro rychlou přehlídku oblohy s vysokým rozlišením, a to ve viditelné oblasti světla. VST svou činností doplní infračervenou přehlídku prováděnou dalekohledem ESO/VISTA. Vlastnosti nového teleskopu nejlépe demonstrují první zveřejněné snímky mlhoviny Omega a kulové hvězdokupy Omega Centauri.
eso1118cs — Tisková zpráva (snímek)
Pohlednice z extragalaktického prostoru
1. června 2011: K pořízení uvedeného záběru galaxie NGC 6744 použili astronomové dalekohled MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kameru WFI (Wide Field Imager). Tato působivá spirála se nachází asi 30 milionů světelných let od nás v jižním souhvězdí Páva. Snímek by však mohl být také pohlednicí ‘z Mléčné dráhy’, kterou byste poslali svému extragalaktickému známému, neboť NGC 6744 a naše Galaxie jsou si velmi podobné.