Tisková zpráva

Dokáže Hayabusa2 přistát? Nová studie odhaluje, že cíl vesmírné mise je menší a rychlejší, než se předpokládalo

18. září 2025, Praha

Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), k výzkumu asteroidu 1998 KY26, a zjistili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Tento asteroid je cílem prodloužené mise japonské sondy Hayabusa2 v roce 2031. Nová pozorování poskytují klíčové informace pro průběh mise u asteroidu, která se uskuteční pouhých šest let po setkání sondy s asteroidem 1998 KY26.

„Zjistili jsme, že skutečná podoba tohoto objektu se zcela liší od toho, jak byl dosud popisován,“ říká astronom Toni Santana-Ros, výzkumník ze španělské Univerzity v Alicante, který vedl studii o objektu 1998 KY26, jejíž výsledky byly nedávno zveřejněny v časopise Nature Communications. Nové pozorování v kombinaci s předchozími radarovými údaji odhalilo, že asteroid má šířku pouhých 11 metrů, což znamená, že by se snadno vešel do kopule dalekohledu VLT, který byl použit k jeho pozorování. Otáčí se také asi dvakrát rychleji, než se dříve předpokládalo: „Jeden den na tomto asteroidu trvá pouze pět minut!“ říká. Předchozí údaje naznačovaly, že asteroid má průměr asi 30 metrů a dokončí jednu otáčku za přibližně 10 minut. 

„Menší velikost a rychlejší rotace, které byly nyní naměřeny, učiní návštěvu sondy Hayabusa2 ještě zajímavější, ale také náročnější,“ říká spoluautor studie Olivier Hainaut, astronom z ESO v Německu. Důvodem je to, že manévr přistání, při kterém sonda „políbí“ asteroid, bude obtížnější, než se předpokládalo. 

1998 KY26 je stanoven jako konečný cíl sondy Hayabusa2 japonské kosmické agentury JAXA (Japanese Aerospace eXploration Agency). V rámci své původní mise sonda Hayabusa2 v roce 2018 prozkoumala asteroid 162173 Ryugu o průměru 900 metrů a v roce 2020 dopravila vzorky asteroidu na Zemi. Díky zbývajícímu palivu byla sonda vyslána na prodlouženou misi do roku 2031, kdy se má setkat s 1998 KY26 s cílem získat více informací o nejmenších asteroidech. Bude to poprvé, co se vesmírná mise setká s malým asteroidem – všechny předchozí mise navštívily asteroidy o průměru stovek nebo dokonce tisíců metrů.

Santana-Ros a jeho skupina pozorovali 1998 KY26 ze Země, aby podpořili přípravu mise. Protože je asteroid velmi malý a tudíž velmi slabý, bylo pro jeho studium nutné počkat na jeho blízké setkání se Zemí a použít velké dalekohledy, jako je VLT ESO v chilské poušti Atacama. 

Pozorování odhalila, že asteroid má jasný povrch a pravděpodobně se skládá z pevného kusu skály, který mohl pocházet z části planety nebo jiného asteroidu. Skupina však nemohla zcela vyloučit možnost, že asteroid je tvořen hromadami trosek, které k sobě volně přiléhají. „Nikdy jsme neviděli asteroid o velikosti deseti metrů na místě, takže opravdu nevíme, co očekávat a jak bude vypadat,“ říká Santana-Ros, který je také spojen s Barcelonskou univerzitou. 

„Úžasné na tom je, že jsme zjistili, že velikost asteroidu je srovnatelná s velikostí kosmické lodi, která ho navštíví! A pomocí našich dalekohledů jsme byli schopni charakterizovat tak malý objekt, což znamená, že to v budoucnu můžeme udělat i u jiných objektů,“ říká Santana-Ros. „Naše metody by mohly mít dopad na plány budoucího průzkumu asteroidů v blízkosti Země nebo dokonce na těžbu asteroidů.“ 

„Navíc nyní víme, že můžeme charakterizovat i ty nejmenší nebezpečné asteroidy, které by mohly zasáhnout Zemi, jako například ten, který dopadl v roce 2013 poblíž Čeljabinsku v Rusku a který byl jen o málo větší než KY26,“ uzavírá Hainaut.

Další informace

Tento výzkum byl představen v článku s názvem „Hayabusa2 extended mission target asteroid 1998 KY26 is smaller and rotating faster than previously known”, který vyjde v časopise Nature Communications (doi: xx). 

Skupinu tvoří T. Santana-Ros (Katedra fyziky, systémového inženýrství a teorie signálu, Univerzita v Alicante, a Institut kosmických věd (ICCUB), Univerzita v Barceloně (IEEC-UB), Španělsko), P. Bartczak (Univerzitní institut aplikované fyziky ve vědě a technologiích, Univerzita v Alicante, Španělsko, a Astronomický observatořový institut, Fakulta fyziky a astronomie, Univerzita A. Mickiewicze, Polsko [AOI AMU]), K. Muinonen (Katedra fyziky, Univerzita v Helsinkách, Finsko [Physics UH]), A. Rożek (Institut pro astronomii, Univerzita v Edinburghu, Královská observatoř v Edinburghu, Velká Británie [IfA UoE]), T. Müller (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik, Německo), M. Hirabayashi (Georgia Institute of Technology, Spojené státy americké), D. Farnocchia (Jet Propulsion Laboratory, California Institute of Technology, USA [JPL]), D. Oszkiewicz (AOI AMU), M. Micheli (ESA ESRIN / PDO / NEO Coordination Centre, Itálie), R. E. Cannon (IfA UoE), M. Brozovic (JPL), O. Hainaut (European Southern Observatory, Německo), A. K. Virkki [Physics UH], L. A. M. Benner (JPL), A. Cabrera-Lavers (GRANTECAN a Instituto de Astrofísica de Canarias, Španělsko), C. E. Martínez-Vázquez (International Gemini Observatory/NSF NOIRLab, USA), K. Vivas (Cerro Tololo Inter-American Observatory/NSF NOIRLab, Chile). 

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array Observatory), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

• Výzkumný článek
• Fotografie VLT
• Pro novináře: přihlaste se k odběru našich tiskových zpráv pod embargem ve vašem jazyce
• Pro vědce: máte zajímavý příběh? Představte svůj výzkum
• Nová analýza ESO potvrzuje závažné škody způsobené průmyslovým komplexem plánovaným v blízkosti Paranalu 

Kontakty

Toni Santana-Ros
Planetary Scientist, University of Alicante and University of Barcelona
Alicante and Barcelona (Catalonia), Spain
Tel.: +34 965903400 Ext: 2645 / 600948703
Email: tsantanaros@icc.ub.edu

Olivier Hainaut
ESO Astronomer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6754
Mobil: +49 151 2262 0554
Email: ohainaut@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2515. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.