Tisková zpráva

Šest miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem

2. října 2025, Praha

Astronomové zjistili obrovský "růstový spurt" u takzvané bludné planety. Na rozdíl od planet v naší Sluneční soustavě tyto objekty neobíhají kolem hvězd, ale volně plují samy. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila, že tato volně plující planeta pohlcuje plyn a prach ze svého okolí rychlostí 6 miliard tun za sekundu. Jedná se o nejrychlejší růst, jaký byl kdy zaznamenán u bludných planet nebo planet jakéhokoli druhu, což poskytuje cenné informace o tom, jak se tyto planety formují a rostou.

"Lidé si možná představují planety jako klidné a stabilní světy, ale díky tomuto objevu vidíme, že objekty s planetární hmotností volně plující vesmírem mohou být vzrušujícími místy," říká Víctor Almendros-Abad, astronom z Astronomické observatoře v Palermu, Národního institutu pro astrofyziku (INAF) v Itálii a hlavní autor nové studie.

Nově zkoumaný objekt, jehož hmotnost je pětkrát až desetkrát větší než hmotnost Jupiteru, se nachází ve vzdálenosti asi 620 světelných let v souhvězdí Chameleona. Tato bludná planeta, oficiálně pojmenovaná Cha 1107-7626, se stále formuje a je vyživována okolním diskem plynu a prachu. Tento materiál neustále padá na volně plující planetu, což je proces známý jako akrece. Skupina pod vedením Almendrose-Abada však nyní zjistila, že rychlost, jakou mladá planeta akreuje, není stálá.

V srpnu 2025 se planeta zvětšovala asi osmkrát rychleji než jen několik měsíců předtím, a to rychlostí šest miliard tun za sekundu! „Jedná se o nejsilnější akreci, jaká byla kdy zaznamenána u objektu planetární hmotnosti,“ říká Almendros-Abad. Tento objev, který byl přijat k publikování v časopise The Astrophysical Journal Letters, byl učiněn pomocí spektrografu X-shooter na dalekohledu VLT ESO, který se nachází v chilské poušti Atacama. Skupina také využila data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba, provozovaného americkými, evropskými a kanadskými kosmickými agenturami, a archivní data ze spektrografu SINFONI na dalekohledu VLT ESO.

„Původ bludných planet zůstává otevřenou otázkou: jsou to objekty s nejnižší hmotností, které vznikly jako hvězdy, nebo obří planety vyhozené ze svých rodných systémů?“ ptá se spoluautor Aleks Scholz, astronom z University of St Andrews ve Velké Británii. Výsledky naznačují, že alespoň některé bludné planety mohou mít podobnou dráhu vzniku jako hvězdy, protože podobné výbuchy akrece byly již dříve pozorovány u mladých hvězd. Jak vysvětluje spoluautorka Belinda Damian, rovněž astronomka z University of St Andrews: „Tento objev stírá hranici mezi hvězdami a planetami a umožňuje nám nahlédnout do nejranějších fází vzniku bludných planet.“

Porovnáním světla vyzařovaného před a během výbuchu získali astronomové stopy o povaze akrečního procesu. Je pozoruhodné, že magnetická aktivita zřejmě hrála roli při pohánění dramatického pádu hmoty, což bylo dosud pozorováno pouze u hvězd. To naznačuje, že i objekty s nízkou hmotností mohou mít silná magnetická pole schopná pohánět takové akreční jevy. Skupina také zjistila, že chemické složení disku kolem planety se během akrece změnilo, přičemž během ní byla detekována vodní pára, ale předtím nikoli. Tento jev byl pozorován u hvězd, ale nikdy u žádné planety.

Volně se pohybující planety je obtížné detekovat, protože jsou velmi slabé, ale připravovaný dalekohled ESO ELT (Extremely Large Telescope) by to mohl změnit. Jeho výkonné přístroje a obrovské hlavní zrcadlo umožní astronomům objevit a studovat více těchto osamělých planet, což jim pomůže lépe pochopit, do jaké míry se podobají hvězdám. Jak říká spoluautorka studie a astronomka ESO Amelia Bayo: „Myšlenka, že planetární objekt se může chovat jako hvězda, je úchvatná a vybízí nás k zamyšlení nad tím, jaké by mohly být světy mimo ten náš v počátečních fázích svého vývoje.“

Další informace

Tento výzkum byl představen v článku s názvem „Discovery of an Accretion Burst in a Free-Floating Planetary-Mass Object” (Objev akrečního výbuchu ve volně se pohybujícím objektu o hmotnosti planety), který vyjde v časopise The Astrophysical Journal Letters (doi:10.3847/2041-8213/ae09a8).

Skupinu tvoří V. Almendros-Abad (Istituto Nazionale di Astrofisica - Osservatorio Astronomico di Palermo, Itálie), Aleks Scholz (School of Physics & Astronomy, University of St Andrews, Spojené království [St Andrews]), Belinda Damian (St Andrews), Ray Jayawardhana (Department of Physics & Astronomy, Johns Hopkins University, USA [JHU]), Amelia Bayo (Evropská jižní observatoř, Německo), Laura Flagg (JHU), Koraljka Mužić (Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço, Fakulta věd, Univerzita v Lisabonu, Portugalsko), Antonella Natta (Škola kosmické fyziky, Dublin Institute for Advanced Studies a University College Dublin, Irsko) Paola Pinilla (Mullard Space Science Laboratory, University College London, Velká Británie) a Leonardo Testi (Dipartimento di Fisica e Astronomia, Università di Bologna, Itálie).

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array Observatory), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

• Výzkumný článek
• Fotografie VLT
• Více informací o extrémně velkém dalekohledu ESO najdete na našich speciálních webových stránkách a v tiskové sadě.
• Pro novináře: přihlaste se k odběru našich zpráv pod embargem ve vašem jazyce
• Pro vědce: Máte příběh? Předložte svůj výzkum
• Analýza potvrdila vážné škody způsobené průmyslovým komplexem plánovaným poblíž Paranalu

Kontakty

Víctor Almendros-Abad
INAF Astronomical Observatory of Palermo
Palermo, Italy
Tel.: +39 3762144093
Email: victor.almendrosabad@inaf.it

Aleks Scholz
University of St. Andrews
St. Andrews, United Kingdom
Tel.: +44 (0)1334 46 1668
Email: as110@st-andrews.ac.uk

Belinda Damian
University of St. Andrews
St. Andrews, United Kingdom
Tel.: +44 (0)1334 46 3098
Email: bd64@st-andrews.ac.uk

Amelia Bayo
European Southern Observatory
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6499
Email: AmeliaMaria.BayoAran@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2516. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.