Tisková zpráva

Vznikající sluneční soustava? V disku kolem mladé hvězdy byly pozorovány dvě vznikající planety

24. března 2026, Praha

Astronomové pozorovali vznik dvou planet v disku kolem mladé hvězdy s názvem WISPIT 2. Poté, co již dříve objevili jednu planetu, skupina nyní využila dalekohledy Evropské jižní observatoře (ESO) k potvrzení existence další. Tato pozorování spolu s jedinečnou strukturou disku kolem hvězdy naznačují, že systém WISPIT 2 by mohl připomínat mladou sluneční soustavu.

„WISPIT 2 nám poskytuje dosud nejlepší pohled do naší vlastní minulosti,“ říká Chloe Lawlor, doktorandka na Univerzitě v Galway v Irsku a hlavní autorka studie, která nedávno vyšla v časopise The Astrophysical Journal Letters.

Tento systém je po PDS 70 teprve druhým známým systémem, ve kterém byly přímo pozorovány dvě planety v procesu formování kolem své mateřské hvězdy. Na rozdíl od PDS 70 má však WISPIT 2 velmi rozsáhlý disk pro formování planet s charakteristickými mezerami a prstenci. „Tyto struktury naznačují, že se v současné době formují další planety, které nakonec detekujeme,“ říká Lawlor.

„WISPIT 2 nám poskytuje klíčovou laboratoř nejen k pozorování vzniku jedné planety, ale celého planetárního systému,“ říká Christian Ginski, spoluautor studie a výzkumník na Univerzitě v Galway. Díky těmto pozorováním se astronomové snaží lépe pochopit, jak se mladé planetární systémy vyvíjejí v zralé, jako je ten náš.

První nově objevená planeta v této soustavě – pojmenovaná WISPIT 2b – byla zaznamenána loni; má hmotnost téměř pětkrát větší než Jupiter a obíhá kolem mateřské hvězdy ve vzdálenosti přibližně 60násobku vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. „Tento objev nového vznikajícího světa skutečně ukázal úžasný potenciál našich současných přístrojů,“ řekla Richelle van Capelleveen, doktorandka na Leiden Observatory v Nizozemsku a vedoucí předchozí studie. Poté, co byl v blízkosti hvězdy identifikován další objekt [1], potvrdila měření provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) a interferometru VLTI (VLT Interferometer) jeho planetární povahu. Nová planeta – WISPIT 2c – je čtyřikrát blíže k centrální hvězdě a má dvakrát větší hmotnost než WISPIT 2b. Obě planety jsou plynní obři, podobně jako vnější planety v naší sluneční soustavě.

K potvrzení existence WISPIT 2c tým využil přístroj SPHERE na dalekohledu VLT ESO, který pořídil snímek objektu. Poté tým použil přístroj GRAVITY+ na VLTI, aby potvrdil, že se skutečně jedná o planetu. „Pro naši studii bylo klíčové využití nedávného vylepšení přístroje GRAVITY+, bez kterého bychom nebyli schopni tak jasně detekovat planetu tak blízko její hvězdy,“ říká Guillaume Bourdarot, spoluautor studie a výzkumník z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Garchingu v Německu.

Obě planety v systému WISPIT 2 se nacházejí v jasně vymezených mezerách v disku prachu a plynu obíhajícím kolem mladé hvězdy. Tyto mezery jsou výsledkem vývoje jednotlivých planet: částice v disku se hromadí a jejich gravitace přitahuje další hmotu, dokud nevznikne zárodek planety. Zbývající hmota kolem každé mezery vytváří v disku charakteristické prachové prstence.

Kromě mezer, ve kterých byly objeveny tyto dvě planety, se v disku WISPIT 2 nachází alespoň jedna menší mezera dále od hvězdy. „Máme podezření, že tuto mezeru vytváří třetí planeta,“ říká Lawlor, „pravděpodobně o hmotnosti Saturnu, protože mezera je mnohem užší a mělčí.“. Tým se těší na další pozorování a Ginski poznamenává, že „s připravovaným dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO budeme možná schopni takovou planetu přímo vyfotografovat.“.

Poznámky

[1] První náznaky existence druhé planety vyplynuly z pozorování provedených pomocí přístroje MagAO-X Arizonské univerzity na 6,5metrových dalekohledech Magellan v Chile a pomocí přístroje LMIRcam Virginské univerzity na interferometru LBT (Large Binocular Telescope) v USA.

Další informace

Výsledky tohoto výzkumu byly představeny v článku, který vyjde v časopise The Astrophysical Journal Letters.

Skupinu tvoří C. Lawlor (Fakulta přírodních věd, Centrum pro astronomii a Ryanův institut, Univerzita v Galway, Irsko [Galway]), R. F. van Capelleveen (Leidenská observatoř, Univerzita v Leidenu, Nizozemsko [Leiden]), G. Bourdarota (Max Planckův institut pro mimozemskou fyziku, Garching, Německo [MPE]), C. Ginskiho (Galway a Centrum pro astronomickou adaptivní optiku, Katedra astronomie, Univerzita v Arizoně, Tucson, USA [CAAO]), M. A. Kenworthyho (Leiden), T. Stolker (Leiden), L. Close (CAAO), A. J. Bohn (Leiden), F. Eisenhauer (MPE a Katedra fyziky, Technická univerzita v Mnichově, Garching, Německo), P. Garcia (Fakulta inženýrství, Univerzita v Portu, Portugalsko a CENTRA – Centrum pro astrofyziku a gravitaci, IST, Univerzita v Lisabonu, Portugalsko), S. F. Honig (Škola fyziky a astronomie, Univerzita v Southamptonu, Spojené království), J. Kammerer (Evropská jižní observatoř, Garching, Německo), L. Kreidberg (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo), S. Lacour (LIRA, Observatoire de Paris, Université PSL, CNRS, Sorbonne Université, Université de Paris, Meudon, Francie), J.-B. Le Bouquin (Univ. Grenoble Alpes, CNRS, IPAG, Grenoble, Francie), E. Mamajek (Jet Propulsion Laboratory, California Institute of Technology, Pasadena, Kalifornie, USA), M. Nowak (LIRA), T. Paumard (LIRA), C. Straubmeier (1. fyzikální ústav, Univerzita v Kolíně nad Rýnem, Německo), N. van der Marel (Leiden) a spolupráce exoGRAVITY.

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array Observatory), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

• Vědecká studie
• Fotografie dalekohledu VLT/I
• Více informací o dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) ESO najdete na našem specializovaném webu a v tiskové sadě
• Pro novináře: přihlaste se k odběru našich tiskových zpráv s embargem ve vašem jazyce
• Pro vědce: máte zajímavý příběh? Představte svůj výzkum

Kontakty

Chloe Lawlor
University of Galway
Galway, Ireland
Email: c.lawlor13@universityofgalway.ie

Christian Ginski
University of Galway
Galway, Ireland
Email: christian.ginski@universityofgalway.ie

Richelle van Capelleveen
Leiden Observatory, Leiden University
Leiden, the Netherlands
Email: capelleveen@strw.leidenuniv.nl

Guillaume Bourdarot
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching, Germany
Tel.: +498930000-3295
Email: bourdarot@mpe.mpg.de

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2604. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.