eso1916cs — Tisková zpráva (snímek)

Kosmický preclík

Mladá dvojhvězda se vyvíjí ve spletité síti oblaků plynu a prachu

4. října 2019

Astronomové využívající radioteleskop ALMA pořídili mimořádně detailní záběr zachycující dvojici kompaktních prachoplynných disků, v jejichž nitrech se vyvíjejí mladé hvězdy. Systém obklopuje spletitá síť filamentů hmoty, kterou hvězdy nasávají a využívají k dalšímu růstu. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.

Dvojhvězda nesoucí označení BHB2007 byla objevena jako nejmladší člen malé skupiny hvězd v temné mlhovině Barnard 59, která je součástí rozsáhlých oblaků mezihvězdného prachu známých jako mlhovina Dýmka (Pipe nebula). Již starší snímky tohoto dvojhvězdného systému ukázaly přítomnost prachových struktur v jeho okolí. Nyní však, díky vysokému prostorovému rozlišení radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a úsilí mezinárodního týmu astronomů z institutu MPE (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Německo), můžeme pozorovat také detaily v centrální části systému.

Na záběrech vidíme dvojici kompaktních zdrojů. Domníváme se, že se jedná o disky obklopující dvě mladé hvězdy,“ říká hlavní autor práce Felipe Alves (MPE). Mladá hvězda sbírá hmotu z tohoto prachoplynného disku a zvětšuje se. „Velikost obou disků je srovnatelná s rozměry hlavního pásu planetek ve Sluneční soustavě a hvězdy jsou jen asi 28krát dále od sebe, než se nachází Země od Slunce,“ poznamenává Felipe Alves.

Oba kompaktní disky jsou obklopeny rozsáhlejší strukturou o celkové hmotnosti 80krát převyšující hmotnost planety Jupiter, kterou vidíme jako komplikovanou síť spirálních prachových filamentů připomínajících preclík. „To je velmi důležitý výsledek,“ upozorňuje Paola Caselli, spoluautorka práce, výkonná  ředitelka MPE a vedoucí centra Astrochemických studií (Centre of Astrochemical Studies). „Konečně se nám podařilo zobrazit spletitou strukturu v okolí mladé dvojhvězdy včetně filamentů hmoty, které ji spojují se společným diskem, ve kterém se hvězdy zrodily. To přináší zásadní informace umožňující vylepšení současných modelů vzniku hvězd.“   

Rodící se hvězdy získávají hmotu z velkého disku ve dvou fázích. Nejprve dochází k přenosu hmoty do malých kompaktních disků v podobě působivých spirálovitých filamentů (tuto situaci zachycuje záběr pořízený pomocí ALMA). Analýza dat také ukázala, že méně hmotný, ale jasnější disk (na obrázku dole) vtahuje větší množství hmoty. V další fázi nasává každá hvězda hmotu ze svého vlastního malého disku. „Očekáváme, že tento dvoustupňový akreční proces řídí dynamiku celého dvojhvězdného systému v období získávání hmoty,“ doplňuje Felipe Alves. „I když shoda našich pozorování s teoretickými předpoklady vypadá v současnosti velmi slibně, bude potřeba podrobně zkoumat větší počet mladých dvojhvězd, abychom lépe pochopili, jakým způsobem tyto systémy vznikají.“

Poznámky

Výzkum byl prezentován v článku, který byl publikován 3. října 2019 ve vědeckém časopise Science.

Složení týmu: F. O. Alves (Center for Astrochemical Studies, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo), P. Caselli (Center for Astrochemical Studies, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Německo), J. M. Girart (Institut de Ciències de l’Espai, Consejo Superior de Investigaciones Científicas, Španělsko a Institut d’Estudis Espacials de Catalunya, Španělsko), D. Segura-Cox (Center for Astrochemical Studies, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo), G. A. P. Franco (Departamento de Física, Instituto de Ciências Exatas, Universidade Federal de Minas Gerais, Brazílie), A. Schmiedeke (Center for Astrochemical Studies, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo) a B. Zhao (Center for Astrochemical Studies, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Germany).

Další informace

Astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním partnerským projektem organizací ESO, NSF (US National Science Foundation) a NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za členské státy financována ESO, NSF ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a NSC (National Science Council of Taiwan) a NINS ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu a KASI (Korea Astronomy and Space Science Institute) v Koreji.

Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze strany Severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnějších pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Felipe Alves
Center for Astrochemical Studies — Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 30000 3897
Email: falves@mpe.mpg.de

Mariya Lyubenova
ESO Head of Media Relations
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6188
Email: pio@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1916. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso1916cs
Jméno:Barnard 59, [BHB2007] 11, Pipe Nebula
Typ:Milky Way : Nebula : Type : Star Formation
Facility:Atacama Large Millimeter/submillimeter Array
Science data:2019Sci...366...90A

Obrázky

Kosmický preclík
Kosmický preclík
Náustek mlhoviny Dýmka
Náustek mlhoviny Dýmka
Barnard 59, temná mlhovina v souhvězdí Hadonoše
Barnard 59, temná mlhovina v souhvězdí Hadonoše

Videa

ESOcast 208 Light: Kosmický preclík (4K UHD)
ESOcast 208 Light: Kosmický preclík (4K UHD)
Animace dvojice prachoplynných disků získávajících hmotu z okolí
Animace dvojice prachoplynných disků získávajících hmotu z okolí

Prohlédněte si také naše