Tváří tvář s Měsícem

Málo lidí pozorovalo Měsíc tak velkým dalekohledem, jako je VLT (Very Large Telescope). Astronomové na observatořiParanal v Chile měli nedávno tuto jedinečnou příležitost, když se odmontovával přístroj VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), aby na jeho místo na UT3 příšel CRIRES+ (vylepšený Cryogenic InfraRed Echelle Spectrograph).

VIMOS byl velmi výkonný spektrograph; přístroj studoval tisícovky vzdálené galaxie, které jsou vidět v době, kdy měl vesmír asi třetinu současného stáří, a mapoval jejich rozložení a fyzické vlastnosti. Citlivé přístroje používané na VLT, včetně VIMOSu, jsou určené ke sledování slabé objekty ve velkých vzdálenostech, a proto jsou příliš blízké a jasné objekty, jako je měsíc naší planety, pro ně moc svítivé. Ale když byl VIMOS po šestnácti letech služby odmontován, využili astronomové na Paranalu možnost použít ohnisko dalekohledu bez připojeného přístroje.

Místo, aby se dívali do vzdáleného vesmíru, zamířili UT3, jeden ze UTs VLT, na Měsíc. Měsíc za soumraku byl promítnul na poloprůhlednou desku, čímž vznikl obrázek plný kráterů, útesů a dalších útvarů měsíčního povrchu. Tento pohled si užívalo spousta astronomů, mezi nimi i Stefan Ströbele (na obrázku), který pracuje jako technik systému adaptivní optika.